Text publikace, sestavený z otevřených zdrojů, obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola je věnována Klausovu působení od konce šedesátých let do konce let osmdesátých. Je zmíněna jeho přerušená vědecká kariéra ekonoma, dlouholeté působení ve Státní bance československé a posléze v Prognostickém ústavu tehdejší Akademie věd. Zmíněna je jeho návštěva Chicaga v létě 1989 a vystoupení v rakouské televizi v listopadu 1989 a jeho opatrné vyjadřování k probíhajícím změnám.
Druhá kapitola nazvaná „Svoboda bez míry“ je věnována porevoluční ekonomické transformaci. A jevům s ní spojených. Na základě autentických citací je dokládáno, že již původní záměr transformace musel vést ke koncentraci státního majetku do rukou velmi omezeného počtu „hrdinů kapitalistické práce“. Jako prostředek k tomu byla zvolena metoda kupónové privatizace. Podrobněji je zmíněn úmyslný odpor vládních špiček k zavedení jakékoli kontroly, pro širokou veřejnost obhajovaný ideologií.
Třetí kapitola je věnována vztahu Václava Klause nebo jeho spolupracovníků k osobě Viktora Koženého, kauze vytunelovaných CS Fondů a kauze Investiční a poštovní banky, která působila coby gejzír problematických úvěrů a půjček. Ze svědectví vysokých politických činovníků plyne, že banka byla pod politickým vlivem. Zmíněn je také „pohádkový“ příběh finanční skupiny PPF a jejího hlavního představitele.
Poslední kapitola je věnována pádu premiéra Klause a jeho vzestupu do prezidentské funkce. Jsou zmíněny podivnosti kolem jeho zvolení prezidentem jak v roce 2003, tak i v roce 2008. Podrobněji je popsáno Klausovo prezidentské působení na nejvyšší patra justice. Samostatná podkapitola je věnována amnestii. V její souvislosti jsou zmíněny veřejnosti neznámé skutečnosti. Pro dokreslení jsou v závěru uvedeny citace lidí z Klausova okolí, kteří se vyjádřili k jeho osobnosti a k jeho některým vlastnostem. Na úplný závěr jsou uvedena některá Klausova vlastní slova, dokreslující jeho osobu.
„Václav Klaus byl jednou z ústředních postav polistopadového vývoje. Někteří z nás, včetně mě, k němu dříve vzhlíželi jako ke schopnému ekonomovi a politikovi. Bohužel se postupem času ukázalo, že za jeho doby a za jeho aktivního přičinění docházelo k naprosto tristnímu a účelovému ohýbání legislativních pravidel a tím pádem se rozmohlo masivní rozkrádání státního majetku. Podle mých informací v případě Václava Klause nešlo primárně o to, aby si on sám co nejvíc nakradl, ale o to, aby lidi, kteří si nakradou a na které má tím pádem páky, dosadil do mocenských pozic. Lze říci, že ostudná amnestie (článek II.), kterou na sklonku svého mandátu udělil některým zločincům, je logickým vyústěním jeho strategie a závazků vůči ekonomickým kriminálníkům minulosti a tak se podlé mého názoru definitivně kvalifikoval jako největší zlojed moderní historie,“okomentoval vydání publikace předseda správní rady a zakladatel Fondu Karel Janeček.
Nadační fond proti korupci je zcela nezávislou iniciativa lidí, kteří zásadně nesouhlasí s vysokou mírou korupce ve státní správě. Naším cílem je mimo jiné podpora a odhalování korupční činnosti ve veřejné správě a podpora projektů odhalujících korupci.
Publikaci je možné si zdarma objednat na info@nfpk.cz, je k dispozici rovněž i v elektronické podobě či ve formátu pro čtečky MOBI a EPUB.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV