Zvolením kandidáta politické strany obvykle končí první část boje. Od tohoto okamžiku každý zákonodárce ví, jaký bude mít minimální měsíční příjem. U většiny zvolených kandidátů začíná další boj. Zvolením do různých výborů se zákonodárci odměňují zvýšeným měsíčním platem. Končí stranický boj, nastává osobní boj o obsazení smyšlených „výborů“ a o jejich předsednické posty. To se děje ve státě, kde mají mít občané rovná práva před zákonem. Neměli by zákonodárci jít příkladem? Neměli mít všichni stejný plat, bez ohledu na vymoženosti, které si sami zavedli?

Někteří zákonodárci se prezentují tak, aby se kolegové domnívali, že jsou v komoře nepostradatelní. Modlou je jim vlastní Jednací řád. Pro občany úplná zbytečnost. „Ustavení“ dolní sněmovny trvá několik měsíců. Noví zákonodárci se musí „učit“ jak předešlí zákonodárci stanovili, že budou jednat. V diskuzích se musí oslovovat „jménem současného předsedy“, přednášet své návrhy z pultu, mikrofon nastavit do patřičné výšky, zdvořile oslovit předsedajícího a hlídat si dobu diskutování, pokud nemají právo diskutovat neomezeně dlouho. Předseda schůze někdy má a jindy nemá právo přerušit jeho řečnění, i když čte třeba zábavnou literaturu. Sledovali jste někdy jednání v anglickém parlamentu? Přiznám se, že nerozumím některým pohybům poslanců, ale diskuze o vlastním problému by měla probíhat v našich komorách podobně. Odměňování poslanců je příkladem toho, jak v právním státě nemá být aplikovaná rovnost občanů před zákonem.

Honorovaná práce v různých výborech a podvýborech má jediný účel. Prodloužit jednání takovým způsobem, aby se nic nevyřešilo a současný stav platil co nejdéle. Protože stávající stav je téměř pro všechny vyhovující. Klidně prohlašujete republiku za právní stát, a výsledky své práce veřejně obhajujete. Občany placená média vám přitakávají. Nejdříve svými „zákony“ vyrobíte hordu exekutorů. Pak jejich práci důvodně odsoudíte, a snažíte se vyrobit nové zákony, o kterých předpokládáte, že právní stav napraví. Nenapraví, protože naše soudy nerozhodují podle litery Ústavy. Obracet se na soud pro Evropská práva nemá smysl, protože patřičný český zástupce byl vybrán českou justiční mafií. Mimochodem je tato funkce patrně nejlukrativnější.

Nehorší je skutečnost, že ignorujete literu Ústavy a soudcům dovolujete, aby činili totéž. Jak vy, tak také soudci mají v právním státě specifické postavení. Kromě výroby nových předpisů a zákonů je vaší povinností dohlížet na moc výkonnou, aby striktně dodržovala zákony. Máte možnost interpelovat jednotlivé ministry. Ale být ministrem je práce na plný úvazek. Proto jste již dávno měli umožnit ministrům klouzavý mandát. V poslanecké sněmovně mají sedět straničtí zástupci ministrů. Když si na paškál berete ministra, který o problému nemusí nic znát, je to hlavně kvůli vašemu osobnímu prospěchu, abyste se zviditelnili.

Naše justiční mafie je založená na skutečnosti, že „naléhavý právní zájem“ je kritérium, podle kterého je třeba soudit. Pan předseda Rychetský se tak vyjádřil v televizi. Bohužel, právnický zájem žalobce a právnický zájem žalované strany jsou protichůdné. V systémech, kde jsou dodržována základní pravidla právního státu, platí pravidlo pravdivého výroku soudu, které nařizuje také Ústava.