Každý režim lze hodnotit podle toho, jak se stará o bezbranné. Demokracie se někdy zvrhne, a z demokracie je otřesná diktatura. Třetí říše by nám měla být příkladem. Až po 75 letech se Německo dokázalo postavit čelem ke svým činům.

Zneužívání moci soudní u nás začalo s příchodem totality. Současné politické strany a hnutí, které mají být zodpovědné za spravedlnost pro všechny občany, podlehly demagogii "občanů s právnickým vzděláním". Padesátileté vyučování "právu" na vysokých školách nese své neblahé důsledky. Místo pravdy a spravedlnosti soudruzi zavedli "naléhavý právní zájem". Parlament zneužívají ke svým krátkodobým cílům. Ani jedna politická strana nevidí, že se moc výkonná stará hlavně o svou popularitu a krátkodobé zisky. Litera Ústavy a Listiny práv je jim lhostejná.

Advokát prezidentské kanceláře nedokázal, že prezidentův výrok o existenci Peroutkova článku byl pravdivý. Z toho plyne, že advokát prezidenta nemá nárok na uhrazení svých nákladů. Úhrada nákladů náleží té straně, která ve sporu dokáže, že má pravdu.

Rozsudek soudu nad prezidentem měl znít: "Obhajoba nedokázala existenci článku novináře Peroutky. Žalobce je v právu. Soudní výlohy hradí strana žalovaná (t.j. prezident). Výkon rozhodnutí soudu se odkládá o 14 dnů do doby po skončení imunity prezidenta."

Rozsudky v kauze H-System jsou obdobným případem. Advokáti občanů stavebníků a advokáti hájící zájmy finančních skupin, které chtějí občany okrást, se několik let "soudí". Ústavní soud rozhodl, že výroky soudů jsou nespravedlivé. V čem tkví nespravedlnost, a jak zabránit budoucím nespravedlnostem, Ústavní soud nesdělil. Takový úřad je ve fungující demokracii zbytečný. Slouží pouze k tomu, aby někteří soudci po sametové revoluci nebyli potrestaní.

Úřad státního zastupitelství plně podléhá ministru vnitra. Neexistuje právo, které by státním zástupcům dovolovalo obracet se na zákonodárce. Aktuální situaci ("dluhy se musí platit") nelze řešit přílepky k přílepkům jiných nařízení.

Soudcům je třeba připomenout, jaké jsou základní postuláty právního státu. Dovolil jsem si navrhnout potřebné doplnění a úpravu současných právních norem takové, které zaručeně vrátí republiku mezi právní státy:

§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

(1) Zákony přírodních věd, matematiky, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

(3) nařízení a doporučení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.

§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

§ 6. Lichva je trestný čin. Vláda stanoví podmínky, kdy se půjčka stává lichvou.

Soudce rozhoduje o vině a trestu, nebo o právu a bezpráví. Soudce přikáže hradit soudní výlohy té straně, která neprokázala, že je její tvrzení pravdivé. Je lhostejné, zda je na straně žalobce nebo žalovaného. To je tisíciletý princip spravedlivého rozhodování, který naši zákonodárci nechtějí akceptovat.

Politické strany a hnutí které se uchází o přízeň voličů by měly nad současnou situací v justici přemýšlet. Je tragedií, že pod důležitým předpisem o průběhu soudního řízení (OSŘ) jsou stále podepsaní představitelé komunistického režimu.

Poslanecká sněmovna je v každém okamžiku svéprávná, není vázaná organizačními zvyklostmi předchozích sněmoven. Průběh diskuzí by si měla upravit tak, aby nedocházelo ke zbytečnému marnění času. Poslanecké platy by měly respektovat rovnost občanů před zákonem. Pro všechny poslance by měly být stejné. Vymyšlené funkce a příplatky odporují demokratickým zásadám. Nepřítomnost na jednání by mohla být trestaná srážkou.

Neznalost a nepřítomnost alespoň jednoho profesora matematiky v zákonodárném sboru je zřejmá ze způsobu rozhodování soudů. Lepší stavební zákon nezabrání vzniku nových sporů typu H-System.