Naše republika není právním státem, jak se nám to snaží namluvit naši zákonodárci. V právním státě nemůže občan usvědčený z korupce kandidovat do zákonodárného sboru (Rath). V právním státě nesmí zákonodárci tvořit takové právní předpisy, které odporují zásadám právního státu

Řízení státu se dostalo sametovostí do těžko pochopitelné situace. Žádný pracovník policie nebyl veřejně potrestán. Naopak, tajní policisté byli po revoluci dlouhou dobu dobře placení ze státních prostředků. Žádný soudce z totality nebyl za své rozsudky zbavený funkce nebo potrestán. Zařídil to Václav Havel, politikou „nejsme jako oni“.

Vysoké školy právnického směru desetiletí vychovávaly studenty, kteří byli totalitě vesměs oddaní. Studovat práva v době totality bylo umožněno zejména uchazečům, jejichž rodiče byli na režimu závislí, nebo ho aktivně podporovali.

Sametovost revoluce z roku 1989 umožnila vznik takového zákonodárného sboru, který přestal brát ohled na své poslání (sloužit všem občanům bez výjimky), a učinil cílem voleb zájmy jednotlivých politických stran. Jedním z velkých cílů se stala kuponová privatizace. Její první část se podařilo uskutečnit ještě v dobách společného státu.

Privatizace právní stát nepřinesla, právě naopak se zákonodárci naučili zneužívat zákonodárný sbor ke svým vlastním potřebám.

Soudci soudili spolu se „soudci z lidu“. Rozhodovali podle Občanského soudního řádu, který dovoluje měnit pravdivé výroky soudců na výroky nepravdivé. Ještě nedávno se bývalí ministři spravedlnosti v televizní debatě přeli, jak ohodnotit „naléhavý právní zájem“. Což byla vymyšlenost totalitních právníků, zabudovaná do právních norem.

Podstatou správného chodu demokratického státu jsou svobodné volby, ve kterých občané zvolí své zástupce. Vládne vláda, složená ze zvolených zástupců. Má-li společnost po revoluci správně fungovat, musí existovat taková moc soudní, která respektuje spravedlivé soudnictví. Jak má spravedlivé soudnictví fungovat, objevili už ve starověku. Soudci musí být nezávislí, morální a dokázat oddělit pravdu od lži. Někdy ani tyto předpoklady nezaručí spolehlivý chod státu (Hitlerovo Německo).

Přijatá nová Ústava prakticky kopírovala Ústavu z První republiky. Ale státní zástupci (prokurátoři) byli ponecháni pod pravomocí ministra spravedlnosti. Což je zásadní chyba, protože státní úředníci náleží do moci výkonné. Navíc soudní postupy nikdo nezměnil. Soudci mohli a nadále mohou ignorovat základní zákony spravedlivého rozhodování, protože jim to „Občanský soudní řád“ dovoluje. Tak někteří soudci dosud aplikují svá rozhodnutí.

Stali jsme se členy ES, ale v právních normách tato skutečnost není nikde definovaná. Není definovaná priorita mezi místními a nadnárodními předpisy. Z Ústavního soudu se stal soud dovolací, protože výroky některých soudců jsou absurdní. Zákonodárci neustále upravují zákonné nařízení tak, aby stát byl nevyčerpatelným zdrojem jejich příjmů. Nejdříve si „uzákoní“ předpisy pro vznik exekutorů, načež jim novým zákonem omezují pravidla. Dítě dorostlé do plnoletosti má povinnost hradit „své dluhy“. Politické strany se předvádějí, jak hodně pracují pro blaho občana. Spravedlnost v justici je jim lhostejná.

Nové strany kritizují současný stav, ale zcela zjevně se snaží využít informací, shromážděných policií (Věci veřejné, Piráti). To je tristní situace v naší republice, kterou je třeba změnit.

Potřebná změna může trvat roky. Dokud zákonodárci nepřijdou k rozumu, protože výhradně zákonodárci mohou věci napravit.

Vážení zákonodárci.

Je bezpodmínečně nutné zařadit státní zástupce do ministerstva vnitra, nebo pro ně zřídit samostatný úřad.

Dále dát soudcům na vědomí, že hodláte trvat na dodržování Ústavy. Že nebudete tolerovat pokřivení zákonných předpisů dobou totality. Že přijmete následující doplnění právních norem:

§1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují.

Jsou to: (1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických, (2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod, (3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO), (4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů, (5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.

§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor. Nemá právo přikazovat jiným soudům, aby za něho rozhodovaly.

Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

......................................................................................................

Přijetím těchto dodatků v zákonodárném sboru se justice dostane do kolejí, které přivedou republiku k právnímu státu. Okamžitě přestane výroba nesmyslných soudních spisů, které si vyměňují soudy a státní zástupci, jak je občas ukazuje televize. Soudci si budou sami kontrolovat svá rozhodnutí. Organizace soudních řízení bude ryze v rukách samotných soudů. Dodatky ke spisům vzniknou pouze na žádost soudce o znalecký posudek. Stát ušetří miliardové výdaje na přebujelou justici.

Soudní řízení se podstatně zkrátí. Výdaje státu za špatná rozhodnutí soudů se časem stanou téměř nulová. Nyní neustále rostou. Jestliže je k soudu podaná žaloba, nikdy spis nesmí opustit soud bez rozsudku. Protože výhradně soud musí vyřešit každý spor. Za to jsou soudci placení. Nikdo jim nesmí nic přikazovat, nebo vnucovat "závazné právní názory".

Republika se může stát právním státem nejpozději v příštím volebním období.

Dámy a pánové zákonodárci. Jestliže čtete pozorně volební preference, měli byste si uvědomit, co si také občané přejí.

Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad