Matematika je exaktní věda. Hypotéza, která je jednou dokázaná, je platná vždy. Na tomto principu je založeno právo občana. Právo na spravedlivý rozsudek soudu je zakotvené ve všech demokratických systémech. Obecné soudy rozhodují o pravdivosti tvrzení žaloby.

Žalobce musí složit částku určenou soudcem, aby byla jistota, že spor je pro žalobce důležitý. Soud rozhoduje o pravdivosti tvrzení žalobce. Když soud rozhodne, že žaloba je pravdivá (v právu), žalovaná strana musí uhradit náklady žalobce a splnit požadavky žalující strany. Když soud neuzná důkazy žaloby za dostatečné, žalobu zamítne. Žalobce musí uhradit náklady žalovanému. Jiné rozhodnutí nepřipadá v úvahu. Výrok soudu k jedné straně je opakem výroku ke druhé straně. V matematice se jedná o důkaz sporem.

Spor může rozhodnout jeden soudce, nebo porota. Rozhodnutí poroty musí být jednomyslné, aby výrok soudu byl pravdivý.

Správní soudy a soudci správních soudů nepatří mezi obecné soudy. Jestliže se správní orgány státu nemohou domluvit na rozporech mezi jednotlivými úřady, pak jejich spor musí vyřešit obecný soud. Pouze soudci obecných soudů mohou rozhodovat o právech a povinnostech každého občana.

Zdravotnictví je obor, který je založený na počtu pravděpodobnosti. Nikdy nemůže lékař s jistotou tvrdit, že občan se spolehlivě uzdraví, když bude dodržovat nějaká pravidla. Výsledek každé léčby lze vždy stanovit pouze s nějakou pravděpodobností. Každá smrt nastává ukončením srdeční činnosti. Byla-li osoba nakažená virem, potom jen s malou pravděpodobností lze tvrdit, že příčinou smrti bylo toto nakažení.

Současné rozhodování vlády a zásahy Parlamentu jsou nesmyslná. Náklady státu na uměle vyvolanou karanténu jsou zbytečně přemrštěné. Zdraví občanů není extrémně ohrožené domnělou pandemií. Zřizování dalších úřadů v rámci vlády je plýtvání státními prostředky.

Pád železné opony nepřinesl svobodu pro všechny občany. A co horšího, k demokratickému státu jsme se sice trochu přiblížili, ale naše justice se zařídila tak, aby nikdo ze soudců nebyl za své výroky v totalitě zbavený soudcovského mandátu. Naopak činností zákonodárců byly právní normy tak „dokonale“ upravovány, až se ze státních úředníků stali noví soudci. Stvořili ohromný aparát správních soudů. Téměř v každém kraji nechali postavit justiční palác. Obsadili je občany s „právnickým vzděláním“. Toto vzdělání ukončili na fakultách, které diplomy udělovaly podle známosti. Případně „absolvovali“ školu na Slovensku.

Je hanbou Karlovy Univerzity a všech právnických fakult, když neuhájily místo matematiky v právním systému.

Výkladem právních norem nelze oprávnit ohrožení základů demokratického státu. Ústavní soud je také soud. Každý soudce musí rozhodovat podle litery Ústavy. Žádný soudce nesmí nutit jiného soudce, aby rozhodoval v rozporu se svým svědomím. Počet vyřízených i nevyřízených stížností k ÚS dokazuje, že se republika nemůže hlásit k demokratickému státu.