Zpráva z medií (sděluje zástupce velitele Vondrášek).: „Tým vyšetřující únos Babiše ml. udělal úkony, které si předsevzal. Policisté, o kterých jsem mluvil, že mají tým (...), tak opravdu ty úkony, které si předsevzali na období od posledního setkání s vámi, se podařilo realizovat. Nečekejte ale ode mě, že budu konkrétní, v obou případech může informace podávat pouze dozorující státní zástupce.“

Ústava přesně stanovuje obecná pravidla právního státu. Ústava nařizuje:

(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Moc zákonodárná a výkonná musí být na sobě nezávislé. To naši zákonodárci nepochopili. Nechápe to ani náš premiér.

Úředník úřadu Státního zastupitelství nařídí policistovi (nebo koná sám), aby se premiér dostavil k vyšetření nějaké banality. Premiér nedbá na své pravomoci a zřejmě s dobrým úmyslem se podrobí žádosti státního úředníka. Premiér je jednak osoba s nejvyšší výkonnou mocí ve státě, jednak je chráněn imunitou coby poslanec. Žádný úředník státního zastupitelství nemá právo cokoliv po premiérovi požadovat. Ani policista.

Zákonodárci nesmí zasahovat do moci výkonné, a moc výkonná nesmí zasahovat do moci zákonodárné. Převedeno do pochopitelného jazyka. Poslanci a senátoři nesmějí nic nařizovat soudcům. Státní zástupci nesmějí nic nařizovat poslancům a senátorům. To je nepřekročitelná podmínka k tomu, aby se republika mohla nazývat právním státem.

Zákonodárci neschválili možnost postoupit mandát poslance vybraného do vlády. Patrně proto, že mají strach, že moc státních zástupců je může dostat do vězení, aniž by se čímkoliv provinili. Pro lid obecný je to zákonodárcům lhostejné. Mají svá zajištěná místa, pracovních dnů, kdy zasedají je poskrovnu. Mají dostatek času, na co? Pouze na propagandu, protože teplá místečka si v Parlamentu už rozdělili.

„Občané s právnickým vzděláním“ řídí republiku skutečně ekonomicky. Z diskusního příspěvku jsem se dozvěděl:

„Nikoliv, mí klienti mi za mé služby neplatí. Existují totiž tzv. občanské poradny, na které se mohou obrátit lidé sociálně slabí, pokud potřebují právní pomoc k uplatnění svých práv, např. v oblasti pracovněprávní, občanskoprávní, vůči úřadům, v sociální oblasti, vymáhání výživného apod. Můj plat se neodvíjí od toho, kolik klientů zaplatí - tito lidé totiž neplatí za právní služby vůbec nic (a ještě jim obvykle vymůžeme i osvobození od soudních poplatků).

Takže právní pomoc zle získat i zdarma. To se ovšem nesmíte po soudu domáhat nesmyslů, jako to činíte vy. Do toho vám nepůjde anirenomovaná právní kancelář za peníze.

Nemohu za to, že nevíte, co je zákonem zakázáno. Od antiky platí zásada, že neznalost zákona neomlouvá. Když chcete vědět, co je trestný čin, přečtěte si trestní zákoník, když už to nevíte jinak. On totiž psychicky zdravý, slušně vychovaný člověk, který je svéprávny a má zachovány rozpoznávací a ovládací schopnosti, dokáže rozpoznat trestné jednání. Pokud to nedokáže, měl byste být zbaven svéprávnosti, popř. jít se léčit.“

Takže moc výkonná jménem státu odsuzuje případně zavírá bezúhonné občany. Náklady hradí stát.

Protože nespravedlivě odsouzených je velké množství, stát zřizuje „občanské poradny“, na které se mohou obrátit lidé sociálně slabí, pokud potřebují právní pomoc k uplatnění svých práv. Náklady hradí stát.

Stát je zlatým dolem pro všechny „občany s právnickým vzděláním“.

Pane premiére, líbí se Vám takové řízení státu?

Páni zákonodárci, pořád se domníváte, že žijeme v právním státu?