Ovšem v případě romského etnika je problém v tom, že skutečný počet Romů, žijících na území České republiky, dosud neznáme. Jak uvádí ve své zprávě vláda, žilo u nás „podle kvalifikovaných odhadů v roce 2015 okolo 226 300 Romů“. Což nejen odborníci, ale i nejrůznější organizace označují za pod­hodnocený údaj. A proč tomu tak je? Inu, zdů­vodněním má být romskými aktivisty v našich sdělovacích pro­středcích opa­kované tvrzení, že „v Česku není půda vhodná k tomu, aby se Romové mohli beze strachu přihlásit ke své identitě“. Což má dokládat i poslední sčítání lidu z roku 2011, při němž se k národnosti romské přihlásilo jen 13 109 lidí. Tedy bude dobré si zde zopakovat nejdůležitější fakta, vážící se k tomuto sčítání.

Papírové formuláře (sčítací list osoby, bytový list a domovní list) nám předává sčítací komisař, který se prokáže speciálním průkazem společně s občanským průkazem. Pro cizince a národnostní men­šiny jsou pro vyplňování formulářů připraveny vysvětlivky v osmi jazycích, kterými jsou angličtina, němčina, ruština, francouzština, ukrajinština, polština, vietnamština, ale i romština. Při předávání formulářů se komisař ptá, jakým způsobem hodláme vyplněné formuláře odevzdat, přičemž nabízí tři základní možnosti: on-line vyplnění a odeslání na internetu, osobní odevzdání komisaři, nebo ode­slání poštovní obálkou. Komisaři při roznášení formulářů totiž lidem vydávají i speciální obálky for­mátu A4 s logem sčítání. Do těch lze vložit tiskopisy celé domácnosti a pak je bez nalepení poštovní známky vhodit do nejbližší poštovní schránky. Tedy i ten, kdo nemá doma počítač s internetem a bojí se prozrazení své národnosti, ke které se jinak nehlásí, může svůj sčítací list vložit jednoduše do obálky a tu vhodit do schránky.

Čeho se pak Romové, kteří se ke svému etniku při sčítání lidu nehlásili, vlastně měli bát? Že snad bude někdo z komisařů chodit u nich po sídlišti a rozhlašovat, že Fe­ro, Jolana a Erži­ka patří k romskému etniku, i když se k němu veřejně nehlásí? Nebo že snad sociální pracovnice, které oni tvrdí, že Romové nejsou, se po sčítání ze zeleného sčítacího listu dozví pravdu? To by ovšem nesmělo být veřejně známo, že všechny údaje zjištěné při sčítání podléhají velmi přísné ochraně podle Zákona o sčítání lidu, domů a bytů a Zákona o ochraně osobních údajů, kdy údaje mohou být využity výhradně ke statistickým účelům. Všechny osoby, které se podílejí na sběru a zpracování údajů, jsou vázány mlčenlivostí o všech skutečnostech, o nichž se v souvislosti se sčítáním dozvěděly, přičemž povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení sčítání. Tedy není se zde čeho bát. Což před sčítáním lidu v našich sdělovacích prostředcích vysvětlovala mohutná kampaň, financovaná vládou. Zrovna tak ovšem v romských ghettech místním obyvatelům (i těm, co neumí číst, či případně nerozumí tomu, o čem se mluví v rádiu a televizi) vše vysvětlovali romští aktivisté, zástupci institucí souvisejících s výkonem veřejné správy, ale i zástupci nejrůznějších neziskových organizací.