Skoro před půl stoletím publikoval (a nebyl sám) L. Novák v časopise Těšínsko (č. 3, rok 1970) článek nazvaný O jménech osad a řek ze slovanského základu a o jiných typech. Dotkl se zde i názvu hlavní těšínské řeky, jež má dvojí formu, tedy buď Olza, nebo Olše. Napsal to, o čem jazykovědci vědí odedávna, že totiž forma Olše je neologismem, vědecky anachronním, který byl úředně zaveden v roce 1961 bez jakékoliv konzultace s odborníky.

Na počátku bylo indoevropské „ol“

Je zcela průkazné, že motivy přejmenování Olzy na Olši byly politické, o čemž svědčí i skutečnost, že téměř současně byl zrušen okres Český Těšín, jehož území bylo o rok předtím včleněno do nového okresu Frýdek-Místek. Zatímco v dosavadním českotěšínském okrese obývali zdejší autochtonní Poláci kompaktní území a stanovili značné procento jeho obyvatel, v novém okrese, vesměs českém, s obtížným dojížděním do okresního města, vznikla úřadům naděje na jejich urychlenou asimilaci. Kromě toho začali někteří aktivisté považovat formu Olza za polskou, k níž bylo nutno vytvořit český protiklad. Tak vzniklo úřední pojmenování Olše. Opíralo se mj. o práci Václava Davídka nazvanou Osídlení Těšínska Valachy (Praha 1940), kde autor píše: „Olše, Olza, řeka. Odvozeno od slova olše, mezi nimiž patrně řeka protéká…Popolštěný název Olza je zapisován už v 16. století, střídavě s českým názvem“. Jde však o hrubé nedorozumění. Proč? Zde odkazuji na články předního českého historika profesora Jaroslava Valenty z ČSAV a profesora Rudolfa Šrámka z Masarykovy univerzity, bývalého předsedy Onomastické komise Akademie věd ČR. Druhý jmenovaný publikoval v Zpravodaji Městského úřadu v Českém Těšíně text nadepsaný Vyjádření stanoviska ke jménu řeky Olše (Olzy). Píše v něm mj., že Olza patří k nejstarším jazykovým památkám Evropy, k jazykovým skvostům rovným nejcennějším archeologickým nálezům, které by měly být, stejně jako ony, chráněny. Vysvětluje, že jde o název odvozený od indoevropského kořene „ol“, který znamenal vlhkost, vodnatost (viz Volha). Olza tedy znamená vodu. Geneze pojmenování spadá do dob, kdy o češtině a polštině se nikomu ani nezdálo. Forma Olše vznikla s největší pravděpodobností jako projev lidové etymologie. Lidé si nedovedli vysvětlit, co Olza znamená, Olši spojovali se stromy (vidíme to i u Davídka), které lemují její břehy.

Žádné komplikace s osobními dokumenty

Nikdo z autochtonů, kteří zde žijí mnoho pokolení, a je jedno, zda jde o Čechy nebo Poláky, neřekne, že se jde koupat do Olše, ale jen do Olzy. Lid totiž uchovává přes celá staletí staré formy, které dokumentují jeho pradávné dějiny. Jsem přesvědčen o tom, že je naší povinností, abychom je ctili a předávali dále. Jsou svědectvím i našich dávných evropských kořenů. Konečně by také zanikla názvoslovná hranice. Hraniční řeka, protékající Těšínskem, by měla ne dělit, ale spojovat, tím více, že se pořád mluví o společném Euroregionu Těšínské Slezsko. Takto dělí tento Euroregion na český (Olše) a polský (Olza). Nemělo by jít o problém, když se skoro přes noc přejmenoval například Gottwaldov na Zlín, podobně jako řada ulic a částí měst. Navíc by zde nevznikly žádné komplikace spojené s osobními dokumenty, jelikož neexistují místní názvy související s touto řekou. Konečně by šlo i o projev úcty k zdejšímu autochtonnímu obyvatelstvu, a to bez ohledu na národnost. Doplňuji ještě jednu citaci profesora Šrámka: „Vrácením původního jména Olza by naše republika zdůraznila respekt k zachování svědectví o jazykové a kulturní kontinuitě staré Evropy, jak je doložena v její nejstarší existující jazykové vrstvě, totiž ve jménech řek. Tím by se postoj naší republiky plně ztotožnil s postojem i praxí jiných zemí (včetně Polska), kde se na zachování vlastních jmen tohoto druhu velmi dbá.“ A co je neméně důležité, šlo by o nápravu politických rozhodnutí z dob, které by neměly mít dopad na současnost.

(Autorem článku je profesor PhDr. Karol Daniel Kadłubiec, DrSc. Působí na Katedře slavistiky Ostravské univerzity)