Nebezpečný odpad byl totiž po celou dobu vydáván záměrně za „palivo" - z ekonomických důvodů. Šlo v podstatě o podvod a záměrné obcházení zákonů na ochranu životního prostředí.

Přitom se jedná a od začátku se jednalo o nebezpečný odpad podle zákona o odpadech, podle něhož musí jejich původce (tedy podnik DIAMO, resp. Sdružení Čistá Ostrava) plnit veškeré povinnosti původce odpadu podle tohoto zákona. Mezi ně patří mimo jiné i vedení průběžné evidence o jeho všech vzniklých odpadech, včetně přesné identifikace všech subjektů, kterým byl odpad předán. Dodací listy a faktury nestačí. Z této průběžné evidence musí původce odpadů jednou za rok zpracovat roční hlášení o odpadech s uvedením všech subjektů, kterým odpad předal. Dále musí původce odpadů předávat odpady pouze osobám oprávněným podle tohoto zákona k přebírání odpadu, jejich oprávnění si musí předem ověřit. To neplatí pouze u zařízení, která nejsou primárně určena pro nakládání s odpady, ale odpady splňují požadavky na vstupní suroviny (např. elektrárny, cementárny apod.). Tato zařízení nemusí mít oprávnění podle odpadového zákona, ale nesmějí při nakládání s těmito odpady porušovat zvláštní právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Evidenci odpadů vést ale musí.

Všechny tyto doklady (průběžná evidence a hlášení odpadů, oprávnění přebírajících subjektů, základní popis odpadu, protokoly o rozborech odpadu,....) by mělo Sdružení Čistá Ostrava (resp. DIAMO) doložit i zpětně, za poslední tři roky, ke kontrole státu, resp. MŽP a ČIŽP. Jinak se dopustily hrubého porušení tohoto zákona s následkem vysoké pokuty, až do 50 milionů korun. Žádné takové doklady ale nejsou... Kdyby tyto doklady totiž existovaly, vědělo by se dnes přesně, kde a v jakém množství se kaly odstranily.

Proč kontrolní orgány státu již dříve nevyžadovaly po firmách provádějící sanace ostravských lagun tyto doklady a vůbec plnění povinností odpadového zákona?

Zásadní chybou bylo zcela chybné (nebo záměrně výhodné?) Usnesení Vlády Mirka Topolánka v roce 2008, podle kterého se směsi z ostravských lagun za nebezpečný odpad nepovažují. A to i přes odpor odborníků a ekologických organizací.

Firma Baltom, která minulé tři roky nakládala s těmito nebezpečnými odpady v ostravských lagunách, je záměrně vydávala za „palivo GEOBAL 3" (to přitom obsahuje 70 až 80 procent alifatických a aromatických uhlovodíků a kyselinu sírovou, což jsou nebezpečné látky, asi 10 procent směsi tvoří výbušný uhelný prach). Proč? Zřejmě z ekonomických důvodů. Za odběr paliva se totiž tolik neplatí (podle kvality a výhřevnosti) jako za nakládání s nebezpečným odpadem a jeho odstranění. Navíc nebezpečný odpad představuje potenciálně vysoké riziko pro zdraví lidí a životní prostředí, a tudíž vyžaduje velmi přísný režim zacházení - skladování, přepravy (podle ADR či RID), označování apod. A to něco stojí. Rovněž se za něj platí na skládkách mnohem vyšší poplatky za uložení.

Současný vývoj událostí, evropská norma a rozbory kalů hovoří ale zcela jasně, že jde po celou dobu pouze a jenom o nebezpečný odpad. Muselo dojít až k mezinárodnímu skandálu s Polskem, aby české státní úřady konečně přiznaly a uznaly (!), že se jedná o nebezpečný odpad? Stát tedy zcela selhal a úplně rezignoval na jakoukoli elementární kontrolu a provádění sanace této významné nebezpečné staré ekologické zátěže za peníze všech daňových poplatníků. Stát zcela selhal v ochraně zdraví svých občanů a životního prostředí.

Nyní Sdružení Čistá Ostrava našla vhodného odběratele v podobě cementárny v Čížkovicích - pro dalších 110 000 tun kalů na spalování po příštích 6 let. Mezitím budou uloženy na speciální skládce firmy CELIO. Jejich přeprava má probíhat do konce tohoto roku. Ovšem už jako nebezpečný odpad, ne jako údajné „palivo GEOBAL 4" (podle chemických rozborů obsahuje mj. také polychlorované bifenyly, a také síru, arsen, olovo, měď, zinek, nikl, chrom, kadmium, rtuť, thallium,...). A za přísných podmínek a kontrol podle změněných příslušných povolení (IPPC) a platných zákonů na ochranu životního prostředí.

Také se najednou objevilo v lagunách ještě dalších 70 000 tun kalů. Co s nimi?

Začne konečně tato vláda, resp. MŽP (ministr Chalupa, ODS) a MPO (ministr Kocourek, ODS), už opravdu konat, a provádět důslednou kontrolu této sanace podle všech platných zákonů na ochranu zdraví a životního prostředí? Tak, aby skutečně ochránila zdraví našich občanů i životní prostředí? Aby ve „slavném" Sdružení Čistá Ostrava nemizely zbytečně další stovky a stovky milionů korun od všech daňových poplatníků?

Celá sanace měla původně stát 2,6 mld. Kč, ale firmy ve sdružení požadují stále více a více, konečný účet se může klidně vyšplhat až ke čtyřem miliardám korun. To není možné přece dále tolerovat. 

Kdo jiný než státní úřady (MŽP, ČIŽP, krajské úřady) musí vyvolávat tlak na smluvní firmy vykonávající sanace ekologických škod, aby dodržovaly všechny předpisy, a v případě jejich porušování vyžadovat okamžitě nápravu a popř. tvrdé odrazující sankce.

Navíc firma CELIO, provozovatel skládky, nechce odvádět žádné poplatky za uložení tohoto nebezpečného odpadu městu Litvínov ani SFŽP. To je v rozporu se zákonem o odpadech. Veřejný rozpočet města tak může přijít až o 187 mil. korun, SFŽP až o 495 milionů korun. Podle tvrzení ředitele firmy prý jde pouze o dočasné uložení, což není pravda. Jde o dlouhodobé skladování, jež spadá pod definici skládkování. Tudíž platit musí. Pokud náhodou ve smlouvě se státem o sanaci není výjimka pro tento případ.

Dosavadní průběh sanace ostravských lagun se tak stal přímo odstrašujícím příkladem toho, jak by se sanace starých ekologických zátěží rozhodně provádět neměly. Budiž to smutným poučením i pro všechny současné probíhající a očekávané sanace v rámci již naštěstí ukončeného super eko-tendru.

Vyšlo na serveru vaše věc. Publikováno se souhlasem vydavatele.