Piráti odcházejí z vlády. Dalo se to čekat. Vláda je u veřejnosti velice nepopulární, určitě uvnitř koaličních stran (kromě ODS) už dlouho probíhá debata o tom, jestli výnosy z vládního angažmá pro danou stranu vůbec převažují nad náklady, které bude muset dotyčná strana zaplatit za rok ve volbách.

A v ODS určitě také už dlouho probíhá debata, nakolik je pro ně koaliční pouto koulí na noze, zvláště v případě Pirátů, kteří k udržení většiny nejsou zapotřebí. Neúspěšné vládnutí je zkrátka třeba na někoho shodit, a rychle utíkat co nejdále od terče veřejného hněvu.

Čekalo se jen na záminku. Tou se stala kauza „digitalizace“. (Digitus znamená latinsky prst, můžeme jen hádat, o který asi jde.) Co je to vůbec za projekt? Jistěže má administrace státní správy a její kontakt s veřejností fungovat co nejvýkonněji, nejefektivněji a nejspolehlivěji. A jistěže je k tomu třeba průběžně neustále modernizovat zpracování všech úkonů, a to ku prospěchu úřadů i uživatelů. Ale zde se technologická modernizace stala ideologickým symbolem a politickou modlou. Asi jako svého času sovětská elektrifikace. Proces digitalizace se ze samozřejmého postupného zlepšování funkce úřadů stal zosobněním „Velkého skoku vpřed“ po čínském vzoru, zosobněním ideologického pokrokářství.