Nejde jenom o Slovensko a Ukrajinu. Nepolitici nebo dokonce antipolitici se prosadili již dříve. Namátkou připomenu z poslední doby Donalda Trumpa v USA, Pepe Grilla v Itálii, Andreje Babiše v Česku a jistě bychom našli ve světě řadu dalších příkladů. Řekl bych, že příčiny tohoto údajně neradostného stavu jsou dvě.

Tou první jsou neustálá systematická a systémová selhání a selhávání politiky a politiků, které brání tomu, aby je lidi volili. Nelze rozumně požadovat po lidech, aby volili pořád dokola politiky, kteří nic nedělají, škodí a ještě k tomu lžou a kradou. Je přirozené, že pokud se objeví nepolitická alternativa, lidé ji prostě využijí.

Tou druhou příčinou smutku intelektuálů a politologů jsou volební pravidla, podoba volebního práva, které až příliš benevolentně umožnují lidem volit a lidem kandidovat. Kdyby bylo umožněno kandidovat jenom politikům nominovaným politickými stranami, tak jak je to ve většině ostatních voleb, bylo by po problému. Politické strany by nikdy nenominovaly někoho, kdo by jim nešel na ruku, nebo toho, kdo jim za místo na kandidátce nezaplatí. Ale i tak občas voliči někoho zlotřile vykroužkují nebo posunou v kandidátkách v rozporu s vůlí politických stran a hnutí.

Ideální by pak byl stav, kdyby i právo volit politiky bylo vyhrazeno politikům. Pak by vše šlo hladce a mezi politiky by se přijímalo nejlépe s kandidátskou lhůtou z řad těch nejhodnějších a nejloajálnějších bližních. Základní úroveň politika by se mohla nazývat občan a byli by to nejvzornější ze vzorných. Měli by splněné brigády, účast na školeních, nepili by, nekouřili a nejedli tučné a sladké. Měli by vysoký osobnostní rating podle systému dovezeného z milované lidové Číny.

Je tu ještě jeden důležitý moment. Lidé nejen, že mají tendenci volit lidi, ale navíc volit ty lidi, kteří se jim podobají, odpovídají obrazu většinového voliče. V tomto ohledu je pochopitelná i volba Miloše Zemana, protože jeho protivník odpovídal jakémukoliv lidskému obrazu nebo i obrazu lidskosti jen velmi fakultativně. Mimochodem o protikandidátu Zuzany Čaputové to platilo v trochu jiném gardu rovněž, byť je to nepochybně vynikající úředník a diplomat. Navíc politik byl jen podle nominace, ale už ta sama o sobě by zlomila vaz i jiným borcům nebo borkyním.

Pokud tedy nechtějí intelektuálové a politologové plakat jako želvy nad výsledky voleb, budou muset najít nějakého slušného politika, který nejen že nekrade, ale dokonce pro lidi něco opravdového udělal, nebo změnit volební zákon. Pokud to neudělají, zvolíme si příště zase svého člověka, protože na slušné a poctivé politiky ze stranických chlévů u nás už nikdo nevěří… A nejen u nás.

Bohužel, v kandidátkách do Evropského parlamentu nám stranické chlívky moc možností nedávají, ale pár pěkných vlaštovek se tam přece jenom najde…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele