Proč se ke jmenování Bradáčové nakonec přece jen uvolil, prozradil na sebe ministr sám, když v rozhovoru s Mladou frontou DNES řekl doslova: „Kdybych ji nejmenoval, musel bych vyjmenovat důvody, a ty důvody nejsou.“ Blažek tím jen potvrdil dojem, který v posledních týdnech sám vyvolal: Bradáčovou jmenoval de facto proti své vůli.  

Proč ji nechtěl, je evidentní. Čerstvá vrchní státní zástupkyně v Praze má totiž podobný názor na reformu justice a především státního zastupitelství jako nejvyšší státní zástupce Zeman. A když nyní Blažek mlží, že se s Lenkou Bradáčovou „shodli o koncepci státního zastupitelství“ a že některé věci v návrhu zákona o státním zastupitelství „ve shodě přepracují“, ví sám nejlíp, že ho ve skutečnosti čeká tvrdý boj.  

Zmíněný návrh předpokládá totiž zrušení vrchních zastupitelství v Praze a v Olomouci s tím, že jejich agendu, tedy jak dohled nad krajskými státními zastupitelstvími, tak i případy závažné finanční a hospodářské kriminality, by přebralo Nejvyšší státní zastupitelství. Ministr Blažek zdůrazňuje, kudy chodí, že se mu rušení obou vrchních zastupitelství ani v nejmenším nezamlouvá. A když, tak že by bylo nutno takto nabytou moc Nejvyššího státního zastupitelství „vyvážit“.  

Rezervovaně se Blažek staví i k reformnímu návrhu, aby se korupcí jako specifickým druhem kriminality zabýval zvláštní útvar, přiřazený k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, který by ale pracoval nezávisle. Klíčovou otázkou přitom je, jak tuto nezávislost zaručit: podle nejvyššího státního zástupce nejlépe tím, že by se zcela eliminoval vliv politiků na jmenování šéfa tohoto budoucího útvaru. V tomto kontextu by pak měl smysl i Zemanův záměr jmenovat do čela Vrchního státního zastupitelství Lenku Bradáčovou: je to nepochybně na justiční scéně osobnost příliš výjimečná na to, než aby byl její potenciál vyplýtván na krátkodobé použití v úřadu, se kterým se do budoucna nepočítá.  

Měla-li to ale být jen zastávka na cestě do čela plánované protikorupční jednotky, byla by to jiná věc. Zřízení protikorupčního útvaru ve struktuře státního zastupitelství má ODS standardně ve svých volebních programech. Klíčovou otázkou ovšem je, jakým způsobem by měl být vybírán jeho šéf. Podle Nečase – i Blažka – se o tom prý musí vést „odborná diskuse“. Ze zákulisních informací je ovšem zřejmé, že ta je už v plném proudu.  

V sázce je ale ještě víc. Když někdejší náměstek ministra spravedlnosti Melzer vyvracel v televizi z podezření, že chtěl údajnou manipulací s datem podání Zemanova návrhu na jmenování Lenky Bradáčové poškodit premiéra Nečase, jak to tvrdí ministr Blažek, objasnil mimo jiné, co jej ve skutečnosti vedlo k rezignaci na náměstkovský post: byly to odlišné názory nového ministra na některé reformní kroky, na nichž Mezer pracoval ještě za Pospíšila.  

Konkrétně měli například v plánu vyhlásit výběrová řízení na místa soudců a zpřísnit pravidla pro kárná řízení ve vztahu k soudcům, včetně použitelnosti důkazů a hodnocení soudců. Do současného stavu, kdy hlavní slovo mají při výběru soudců předsedové krajských soudů, tím měla být vnesena větší transparentnost. Příslušnou směrnici měl už prý Pospíšil na stole k podpisu, když byl znenadání premiérem Nečasem odvolán. Podle Filipa Melzera teď už změny tohoto druhu nejsou pravděpodobné.  

Obsazení jedné důležité pozice v soustavě státního zastupitelství tedy rozhodně neznamená, že by tím bylo rozhodnuto i o podobě budoucí justiční reformy.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.