Že v Česku pochází každá čtvrtá, ne-li dokonce každá druhá láhev na trhu z temných distribučních kanálů, je známo léta. Česká unie lihovarníků na to v roce 2010 nasadila na své náklady soukromé detektivy a ve své tajné zprávě, která se tehdy dostala do médií, s jejich pomocí doložila, že se nelegální výroba alkoholu vymkla kontrole. Nejen, že tu existují nelegální stáčírny kořalek všeho druhu, ale jsou tady, jak tehdy uvedl server aktuálně.cz, i padělatelé, kteří si dokážou obstarat originální láhve renomovaných značek, etikety i kolky, jež jsou od těch pravých k nerozeznání. Dalo by se tohle všechno dělat bez pomocníků z řad celníků, policistů, státních úředníků? Příznačný byl fakt, že alarmující informace lihovarnické unie tenkrát nikoho z odpovědných činitelů nevzrušovaly.  

Mluvčí celníků v televizi jen sveřepě tvrdil, že je tady nelegálních kořalek na trhu maximálně 10-15 procent. Zrovna tak jako prý i jinde v EU. Ještě letos na jaře podal jeden z výrobců destilátů na policii trestní oznámení, že tiskárna, kde si nechává tisknout etikety na své lahve, tiskne zároveň, aniž by o tom on jako majitel značky věděl, jeho etikety ještě pro jinou firmu. K oznámení tehdy výrobce přiložil dokonce i kopii objednávky oné firmy, a to s jejím názvem a adresou. Následovalo ticho po pěšině.  

Teprve poté, co se lihová mafie dopustila fatálního omylu a dodala do stánků, restaurací a obchodů vysokoprocentní jed, začaly policie a úřady dělat to, co měly dělat dávno: totiž svou práci.  

Teprve teď zkoumají inspektoři desetitisíce, ne-li statisíce vzorků jak z podezřelých, tak z legálně vypadajících zdrojů. A nemine dne, aby nehlásili, kolik lahví a barelů s nelegálním alkoholem zase zabavili, ať už obsahují metanol nebo ne. Pomalu tak obrysy lihové mafie vystupují z pološera. Úřady začínají tušit, jaký rozsah musejí černé výrobní struktury a nelegální distribuční sítě ve skutečnosti mít.  

Odpovědní činitelé jsou z toho evidentně v šoku. Jinak by vláda, která kvůli rozpočtovému deficitu šetří, kde může, snižuje veřejné výdaje a škrtí daňové poplatníky až do bezvědomí, určitě nesáhla k opatření, které připravuje státní pokladnu denně o 25 milionů na spotřební dani z alkoholu. Nemluvě už o nebezpečí rozsáhlých žalob legálních výrobců, obchodníků a restauratérů, finančně poškozených celorepublikovým zákazem prodeje lihovin. Už teď je totiž pravděpodobné, že zákaz potrvá týdny, ne-li měsíce. Zda se vyšetřovatelé někdy propátrají až ke zdroji, je přesto otázka.  

Nanejvýš se jim může povést, jak předpokládají detektivové, obeznámení s konspirativními metodami lihové mafie, že zjistí, ve kterých nelegálních stáčírnách k záměně s metanolem došlo, a popřípadě, kdo cisterny s jedem nevědomky otevřel. Kdo je tam poslal a proč, a kdo to celé diriguje, se ale nemusí vyšetřit nikdy. Jednotlivé články prý o sobě zpravidla vůbec nevědí.
Nejspíš tedy současné vyšetřování zasadí zdejší lihové mafii pouze citelnou ránu.  

Co bude pak, se nicméně vymyká představám: jak chtějí úřady například zjistit, že doposud vyrobený a distribuovaný alkohol, který je teď zamčen ve skladech, je v pořádku, a tudíž může zpátky na pulty? Podezřelá je totiž v podstatě každá doposud vyrobená láhev tvrdého alkoholu. Vrátit je do prodeje by znamenalo vystavit zákazníky ruské ruletě.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele