Táž surovost v hlase i argumentech, tentýž typ brutálního výslechu, vedený moderátorkou s vědomím, že křeslo, na kterém sedí a na kterém se v těchto třiceti minutách své slávy velkopansky rozvaluje, je křeslem z majetku České televize, a proto jí dává právo, stejně jako zvýšené pódium dávalo kdysi toto právo prokurátorovi Urválkovi, vznášet na vyslýchaného ta nejdivočejší obvinění, hovořit s ním jako s nejposlednějším pohůnkem, klást mu otázky, vymyšlené tak, aby dávaly co nejširší prostor k možnosti, že na některou z těch otázek odpoví vyslýchaný tak, aby jej okamžitě bylo možno obvinit z vlastizrady, z pohrdání Evropskou unií, ze spolčení s ruským nepřítelem, z vazalství k Číně, z nákupu ruské vakcíny a vůbec ze všech nejstrašnějších hříchů a zločinů současné naší doby.

Bylo neuvěřitelné, že ministr Hamáček tento proud sprostot, které se z úst moderátorky Kroužkové valily na jeho hlavu, dokázal snášet s trpělivostí čínského mandarína, že nezařval: „Couro, jak si to dovoluješ se mnou mluvit!“, že debatu nepřerušil, že zachoval klid a s nadpozemskou vůlí udržet nervy na uzdě snad desetkrát či vícekrát moderátorce opakoval, že bychom přece byli ve světě za blbce, kdybychom při nedostatku vakcín ze Západu nenakoupili vakcíny z Ruska – a to jenom proto, že jsou ruské.

Což moderátorka Kroužková, jak z jejich závěrečných reakcí bylo viditelné, vůbec nepochopila a hlavně neuznala. Ale pochopit, co je tahle moderátorka za typ člověka, museli všichni, kteří tento program sledovali.

Pokud ovšem nejsou stejným typem oni sami.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele