Kvůli vyšší inflaci však růst reálných mezd znatelně zaostal za situací v prvním loňském čtvrtletí, kdy průměrná mzda vzrostla o čtyři procenta v reálném vyjádření.  Důvodem ale není zhoršení situace na trhu práce, ta se nadále zlepšuje, ale právě zrychlující inflace, která se v průběhu prvního čtvrtletí ocitla nad úrovní inflačního cíle ČNB a za celý kvartál vykázala hodnotu 2,4 procenta meziročně.

Mzda ve státním sektoru (v metodice ČSÚ platné do konce roku 2016: v nepodnikatelské sféře) rostla v prvním kvartále znatelně rychleji, o takřka půldruhého procentního bodu, než mzda v sektoru tržním (v metodice ČSÚ platné do konce roku 2016: v podnikatelské sféře). V druhé polovině roku se ale rozdíl v růstu mezd mezi oběma sférami citelně sníží. K růstu mezd přispělo v prvním čtvrtletí zesílení dynamiky mezd v tržních odvětvích. Dále také zmíněné výrazné zrychlení inflace, solidní růst české ekonomiky, který překonal očekávání, sílící nedostatek vhodné pracovní síly a také další zvýšení minimální mzdy, z 9900 na 11 tisíc korun k 1. lednu 2017. Odvětví peněžnictví a pojišťovnictví neudrželo prvenství ve mzdové úrovni z loňského 1. čtvrtletí, průměrná mzda tu vzrostla relativně střídmě o 3,4 procenta, čímž se s hodnotou 53 579 Kč dostala na druhé místo za odvětví informační a komunikační činnosti s 54 090 Kč, kde byl meziroční nárůst 4,7 procenta, což v peněžním vyjádření představovalo 2 411 korun navíc. Je také třeba připomenout, že v poslední době došlo k výraznému snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Tyto osoby jsou pochopitelně zaměstnány ve velké míře v pozicích se podprůměrnou mzdou, mnohdy výrazně podprůměrnou. Jejich rostoucí zaměstnanost tak představuje tlak na snížení průměrné úrovně mzdy. Při vyšší úrovní míry nezaměstnanosti by byla vyšší i úroveň – a také růst – průměrné mzdy

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom