Česká národní banka ladí poměrně ponurou notu ohledně letošního vývoje tuzemské ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy předpokládá růst pouze 1,2 procenta. Přitom ještě její prognóza zveřejněná začátkem února počítala s růstem 2,2 procenta. 

O procentní bod slabší vyhlížený růst má na svědomí zejména pomalejší než očekávaný postup vakcinace a souvisejícího otevírání ekonomiky – jak u nás, tak mnohde v relevantním zahraničí. 

Nutno ovšem říci, že trh samotný – tedy analytici tuzemských i mezinárodních finančních institucí – podle šetření ČNB předpokládali ještě i nyní v dubnu letošní růst tuzemské ekonomiky čítající 3,2 procenta. Vzhledem k tomu, že v lednu počítali s 3,4procentním růstem, v pomalejším tempu vakcinace a otevírání ekonomiky tedy zdaleka nevidí takový problém jako centrální banka, resp. vidí v něm problém asi tak pětkrát menší. Zatímco totiž svůj odhad letošního růstu od ledna snížili jen o 0,2 procentního bodu, ČNB právě hned o celý procentní bod. 

ČNB je ovšem také spolutvůrcem očekávání veřejnosti. Pokud by ve své nynější prognóze hýřila optimismem, dost možná by ještě povzbudila již nastartovaný růst inflačních očekávání. A musela pak dříve dupnout na brzdu zvýšením základní úrokové sazby. 

Trh zatím předpokládá, že letos dojde na jedno až dvě zvýšení základní úrokové sazby, přičemž příští rok k dalším třem až čtyřem. Takto agresivně trh na růst úrokových sazeb v následujících zhruba 20 měsících sázel naposledy před deseti lety, v květnu 2011. Pesimistický výhled ČNB stran letošního ekonomického růst má tedy zřejmě představovat, alespoň zčásti, komunikační prostředek sloužící k zamezení dalšímu růstu inflačních očekávání, a tedy i k zamezení dalšímu růstu očekávání ohledně zpřísňování měnové politiky.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom