Míra nezaměstnanosti v květnu klesla na rovná tři procenta (z dubnové úrovně 3,2 procenta). Nižší úroveň vykázala naposledy v červnu 1996, kdy se dosud naposledy ocitla pod hodnotou právě tří procent. Míra nezaměstnanosti v ČR je nejnižší nejen v rámci EU, ale i v rámci OECD. ČR vykazuje nižší míru nezaměstnanosti než země jako Japonsko nebo Island. Hlavní zásluhu na tomto trendu má pochopitelně dlouholetý výrazný ekonomický růst, který aktuálně podporuje ještě i vznik sezonních prací ve službách, zemědělství a stavebnictví.

Nejnižší míra nezaměstnanosti za posledních takřka 22 let a současně nejrychlejší růst reálných mezd za posledních patnáct let se koncem června mohou stát pro většinu bankovní rady České národní banky dalším pádným argumentem pro zvýšení základní úrokové sazby. Toto zvýšení nelze právě i s ohledem na aktuální stále napjatější situaci na trhu práce rozhodně vyloučit. Pravděpodobnější je zatím ale stále až srpnové zvýšení základní úrokové sazby.

Napjatá situace na trhu práce představuje hlavní bariéru další expanze průmyslové výroby v ČR. Český trh práce vykazuje historicky rekordní počet pracovních míst. Je však pravda, že na drtivou většinu z nich, přesněji na 87 procent, není třeba maturity. Za poslední rok vzniklo 102 tisíc pracovních pozic, které nevyžadují maturitu, ale jen necelých 7200 pozic, které maturitu vyžadují.

I to dokládá, že český trh práce se výrazně přehřívá, a to zřetelně dominantně v segmentu pracovních pozic s poměrně nízkou kvalifikací. To není z hlediska středně- a dlouhodobého rozvoje české ekonomiky žádoucí. Míra nezaměstnanosti přitom zůstane extrémně nízko po celý zbytek letošního roku. V červnu klesne pod úroveň tří procent a za celý letošní rok vykáže hodnotu 3,1 procenta.