Snížení odhadu růstu ekonomiky ČR v letošním roce ze 2,8 na 2,5 procenta není úplně překvapivé. A to zejména kvůli pokračujícímu zhoršování situace za našimi hranicemi. Svoji daň si vybírá v prvé řadě zpomalení německé a zprostředkovaně tedy čínské ekonomiky, které prohlubuje už takřka rok trvající celní válka Pekingu s Washingtonem.

Zpomalení čínské ekonomiky o jedno procento vyvolává pokles české ekonomiky v rozsahu 0,25 až 0,3 procenta. Důvodem je vysoká otevřenost tuzemské ekonomiky a silná závislost na vývozu do Německa. V letech 2016 i 2017 přitom Čína předčila Spojené státy jakožto nejdůležitější obchodní partner Německa. Čínské zpomalení se loni promítalo – a stále zjevně promítá – do zhoršení výkonu německého průmyslu, které pro změnu vedlo ke ztrátě dynamiky průmyslu českého. Celkově je celý středoevropský region zpomalením Číny poznamenán dokonce více než například eurozóna.

České ekonomice, podobně jako německé, nesvědčí ani nejistota spjatá s brexitem. V případě takzvaného tvrdého brexitu, tedy brexitu bez dohody Bruselu s Londýnem, by například nově vstoupilo v platnost clo ve výši deseti procent týkající se obchodu s automobily a autodíly mezi Británií a EU.

Spojené království je jedinou z klíčových exportních destinací ČR, kam jsme v období od loňského ledna do loňského listopadu vyváželi meziročně nižší objem zboží, a to o zhruba 2,7 procenta. Například vývoz do Nizozemska v daném období meziročně rostl o více než desetinu, export do Ruska pak zase o zhruba 9,6 procenta.

Pokud by došlo na takzvaný tvrdý brexit, bude dále oslabovat českého zboží na britské ostrovy. Spojené království je důležitá exportní destinace nejen z hlediska přímého, ale také nepřímého exportu. Tvrdý brexit by tak mohl českou ekonomiku připravit o desítky miliard korun a o desetitisíce pracovních míst, zejména v autoprůmyslu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom