Podle předběžného odhadu zaostal hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí za očekáváními. Určitým zklamáním je pak v tomto duchu i růst za celý rok 2014. Z celoevropského hlediska jsou dvě procenta růstu poměrně dobrým výsledkem, počítalo se však s expanzí citelnější, přesahující dvě procenta. Nezapomeňme, že některé odhady zveřejněné během loňského roku hovořily i o možném růstu v roce 2014 až u úrovně tří procent.

Vzhledem k tomu, že se jedná o předběžné výsledky, nelze ještě činit úplně definitivní závěry. Revizi výsledku oběma směry, a to i poměrně výraznou, nelze vyloučit. Více napoví také čísla k tvorbě a užití HDP, která budou zveřejněna koncem měsíce. I pokud by však nynější čísla byla potvrzena, výhled stále zůstává příznivý. Podle dnes zveřejněných čísel rostla loni německá ekonomika nad očekávání dobře, slibně oživují ale i další země eurozóny, například Španělsko. Itálie nebo Francie se také ekonomicky probouzejí.

Zahraniční poptávka, která byla hlavním tahounem českého růstu v roce 2014, by tak nakonec v roce letošním nemusela vůbec oslabit. Eurozóně navíc pomůže poměrně slabé euro, které je dále oslabováno oznámeným kvantitativním uvolňováním v podání Evropské centrální banky. Příznivý ekonomický vývoj Německa a eurozóny se kladně promítne do letošních českých růstových čísel. Těm samozřejmě pomůže i solidní domácí poptávka, kterou lze očekávat rovněž. Uklidnění by se mohla dočkat také geopolitická situace, zejména tehdy, dočká-li se aktuální dohoda státníků v Minsku svého naplnění. I to by přispělo k pozitivnímu vývoji tuzemské ekonomiky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen