Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie.

Hůře než Česko je na tom s proplácením prostředků z EU fondů hned jedenáct států, koncem října 2019 to bylo osm států, zatímco koncem loňského srpna jen šest států. Za zhruba pět měsíců si tedy Česko v mezinárodním srovnání polepšilo o pět příček, což je příznivý vývoj. Například Finsko už má ovšem proplaceno 66 procent přidělených dotací. Je ale pravda, že třeba zrovna Finsko má celkově přidělen mnohem menší objem dotací než ČR, v běžícím programovém období je tento objem zhruba jen čtvrtinový. A protože je snazší rozdělit méně peněz než více, je Finsko v určité výhodě, což částečně vysvětluje jeho rychlejší čerpání.

Větší objem než ČR však už mají proplacený i země, jimž byl přidělen vyšší objem dotací, ať už jde o Polsko, Francii, Německo či Portugalsko. Česká republika tak stále v čerpání vykazuje jisté rezervy, což je zvláště varovné s letošním koncem programového období. Programové období ale bude „dobíhat“ i v letech následujících, kdy se bude zřejmě opět překotně dočerpávat. Tak jako po skončení minulého programového období v roce 2013, kdy zejména rok 2015 poznamenalo právě až příliš překotné dočerpávání, které je leckdy „čerpáním pro čerpání“. Financovány jsou tedy projekty, které by třeba ani financovány být nemusely nebo neměly, jen proto aby se prostředky dočerpaly. Je tristní, že ČR dosud nedokázala větší objem prostředků uspokojivě a strategičtěji použít na rozsáhlé, dlouhodobé projekty typu vybudování kvalitní dálniční a železniční infrastrukturní sítě.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom