Příslušný ukazatel důvěry v ekonomiku přitom mezi letošním únorem a březnem ztratil 3,2 bodu, takže meziměsíční pokles důvěry v ekonomiku je v březnu nejvýraznější od února roku 2009. Tehdy česká ekonomika utrpěla „náraz“ v důsledku vrcholící světové finanční krize.

Prudký propad důvěry v ekonomiku letos v březnu však dopad šíření koronavirové nákazy a zavádění opatření v boji s ní reflektuje jen částečně. Šetření statistici prováděli převážně v první polovině března, kdy se teprve postupně zpřísňovala opatření pro boj s ní. V měsíci dubnu lze proto očekávat další prudký propad důvěry v ekonomiku, který bude již více zohledňovat dopad šíření koronavirové nákazy. Poskytne tedy také celistvější předstihový obrázek toho, jak citelný bude ekonomický „náraz“ způsobený koronavirem. Nelze vyloučit, že půjde o „náraz“ celkově závažnější, než byl ten, jejž české ekonomice uštědřila světová finanční krize.

Důvěru v ekonomiku stáhla v březnu dolů primárně horšící se nálada podnikatelů. Ta je nyní nejnižší od září krizového roku 2013. Nálada spotřebitelů klesla letos v březnu na nejnižší úroveň od února 2014.

Spotřebitelé se pro příštích dvanáct měsíců obávají výrazného zhoršení celkové ekonomické situace, zatím však nemají strach z růstu nezaměstnanosti. Vnímají zjevně, že ukazatel míry nezaměstnanosti vykazuje poměrně značnou setrvačnost. Mezi podnikateli se výrazně zhoršuje ekonomický výhled na další měsíce zejména u těch z oblasti služeb a obchodu, podnikatelé v průmyslu se obávají hlavně výrazného snížení objemu výroby. Naopak nálada zůstává beze změny u podnikatelů ve stavebnictví, neboť stavebnictví vykazuje také značnou setrvačnost a není tak závislé na momentálním vývoji ekonomické situace ať už u nás či v zahraničí.