Jedná se podle všeho o poslední měsíc, kdy ještě dosáhla nižší úrovně, než jsou dvě procenta. Pod dvěma procenty tak setrvala přesně rok. Poprvé se pod touto úrovní ocitla loni v březnu.  Výrazněji než letos v březnu vzrostla naposledy v červenci 2009, takřka před osmi lety, kdy se ve srovnání s červnem toho roku zvýšila o 0,11 procentního bodu.

Zájem o hypoteční úvěry však v letošním roce stále neklesá, neboť lidé vyhlížejí další zvyšování sazeb, a proto si se sjednáním hypotéky pospíšili. Hypotéky jsou z dlouhodobého pohledu stále lákavě levné. Klíčovým důvodem je stále nízká cena zdrojů na mezibankovním trhu. Dvanáctiměsíční sazba PRIBOR v následujícím roce sice dle konsensu trhu vzroste ze svých současných historických minim, ale pouze na úroveň 0,63 procenta, což je stále pod úrovní průměru posledních pěti let, o průměru za delší časová období ani nemluvě.

Pokles zájmu o hypoteční úvěry tak lze v nejbližší době očekávat zejména v souvislosti s regulatorními zásahy, nikoli v souvislosti se zdražováním zdrojů na mezibankovním trhu. K ochlazení poptávky po hypotečních úvěrech dojde už v právě probíhajícím druhém letošním čtvrtletí, protože Česká národní banka od dubna realizuje další kroky k omezení poskytování hypotečních úvěrů s poměrně vysokým poměrem výše úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti. Toto omezení se bude týkat už i hypoték, u nichž se zmíněný poměr pohybuje mezi 80 a 90 procenty, jichž banky budou moci sjednávat nejvýše patnáct procent celkového objemu svých poskytnutých hypoték.

Doba ultralevných hypoték končí. Jejich průměrná sazba se pod hladinu dvou procent dlouho nepodívá, nedojde-li k něčemu nepředpokládanému. Další tlak na růst úrokových sazeb u hypoték lze očekávat na sklonku letošního a v příštím roce, kdy bude svůj program kvantitativního uvolňování utlumovat Evropská centrální banka a zároveň Česká národní banka přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb, což dále zdraží zdroje na českém mezibankovním trhu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom