Prosincové maloobchodní tržby prokazují, že maloobchodní prodejci měli během adventu po několika letech poznamenaných krizí a recesí „žně“. Meziroční růst bez sezónního očištění sice činil „jen“ necelých šest procent, což v kontextu poměrně vysokých jednotlivých měsíčních růstů v loňském roce není nijak vybočující výsledek, avšak je třeba uvážit, že porovnáváme se zvýšenou základnou roku 2013. Ta se předloni v posledních dvou měsících zvýšila v důsledku intervence České národní banky za oslabení koruny, jež způsobila, že lidé v obavě z možného zdražování zejména dováženého zboží uspíšili své spotřební výdaje. Dalším pozitivem čísel za maloobchod z prosince 2014 je zřetelně vyšší příspěvek samotného maloobchodu k růstu tržeb (4,3 procentního bodu) v porovnání s příspěvkem motoristického segmentu (1,6 procentního bodu). V předchozích měsících byly přitom obvyklé spíše vyšší příspěvky právě motoristického segmentu. Přílišná závislost spotřebitelských tržeb na tomto jednom druhu výdajů, byť zásadním, představuje z dlouhodobější perspektivy určité riziko.

Solidní před- a povánoční spotřební výdaje mohou být rovněž spouštěčem celkově vyšších spotřebitelských výdajů v následujících měsících, jak dokládá ekonomická teorie. V takovém případě by se minimálně i v prvních několika měsících letošních roku zřetelně projevila vyšší ochota spotřebitelů utrácet. Tu podpoří jednak vysoká spotřebitelská důvěra v ekonomiku, nejvyšší od prvního čtvrtletí roku 2007, tedy od doby předcházející světové finanční krizi, a rovněž nízké ceny ropy na světových trzích a obecně deflační prostředí u nás i v eurozóně, které lze očekávat minimálně v úvodních dvou kvartálech letošního roku.  Reálné možnosti spotřeby tak budou letos dále růst.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen