Poprvé v historii ČR přesáhla ve čtvrtletním sledováníúroveň průměrné hrubé mzdy hodnotu třiceti tisíc korun. Trh práce Českérepubliky tak dosáhl dalšího milníku. Připomeňme, že hodnoty dvaceti tisíckorun dosáhla průměrná mzda poprvé ve druhém kvartále roku 2007. Hodnotu desetitisíc korun pak přesáhla poprvé v 90. letech. „Závěrečný spurt“ k metětřiceti tisíc korun a nad ní byl věru impozantní, neboť rychleji než ve čtvrtémčtvrtletí roku 2017 rostla nominální mzda naposledy v prvním čtvrtletíroku 2008. Reálná mzda pak rostla rychleji naposledy v prvním čtvrtletíroku 2007. V reálném vyjádření tedy mzdy rostly rychleji naposledy předtakřka jedenácti lety.

Za celý rok 2017 pak reálná mzda rostla tempem 4,4 procenta. V ročním sledování se jedná o nejvyšší nárůst od roku 2003.

V citelném růstu mezd se v prvé řadě zrcadlískvělý výkon tuzemské ekonomiky, kterou momentálně nepostihuje žádná zásadnějšímakroekonomická nerovnováha. Nahrává jí také expanze globální ekonomiky aekonomiky eurozóny, zejména pak Německa. Projevují se také legislativní opatření,jako je růst platů a mezd státních zaměstnanců a zvyšování úrovně minimálnímzdy.  Ve střednědobém výhledu alecitelný růst mezd představuje zásadní problém české ekonomiky, jelikož růstmíry produktivity je aktuálně zhruba jen poloviční v porovnání s mírourůstu reálné mzdy. Firmy a podniky tak musí snižovat své marže, což ohrožujejejich investiční plány, přičemž současně přicházejí o část konkurenceschopnostina zahraničních trzích. Nedostatek vhodných pracovníků představuje hlavníbariéru další expanze tuzemské průmyslové výroby. V letošním roce přitomtrh práce nadále „pojede na plné pecky“, míra nezaměstnanosti opět, i když jenmírně poklesne, zatímco mzdy porostou nominálně tempem sedmi procent.Dlouhodobě takový stav není udržitelný, pokud firmy a podniky výrazně nenavýšísvoji produktivitu, což se ovšem třeba letos čekat nedá – produktivita by mělarůst zhruba stejným tempem jako loni. 

Lukáš Kovanda, ekonom