Takto citelný dlouhodobý i krátkodobý cen nemovitostí i nájmů představuje rostoucí sociální problém s dopadem na porodnost a také samotnou udržitelnost českých veřejných financí v budoucnu. Klíčovým důvodem neutěšeného stavu je zdlouhavý proces získání stavebního povolení.

Mezi rokem 2007 a třetím čtvrtletím roku 2019 vzrostly nájmy v ČR o takřka osmdesát procent, vyplývá z nových dat Eurostatu. Vyšší růst cen nájmů v daném období vykazuje v celé EU už jen Litva. Dramatický růst nájmů představuje rostoucí sociální problém, který má v ČR dopad zejména na mladé rodiny. V Česku je totiž v rámci EU nadprůměrný podíl vlastnického bydlení, který tlumí neblahý sociální dopad citelně rostoucích nájmů. Mladé rodiny však často vlastnickým bydlením nedisponují, protože z pochopitelného důvodu jim unikla vlna restitucí a cenově výhodných privatizací bytového fondu. Růstem nájemného jsou zasaženy citelněji než starší ročníky. To má ovšem nepříznivý dopad na porodnost a představuje to tak problém z hlediska budoucího financování důchodového systému a systému veřejné zdravotní péče. Růst nájemného přitom neustává. V letošním roce je třeba počítat s jeho dalším, v průměru zhruba pětiprocentním nárůstem.

Získání stavebního povolení je v Česku podle údajů Světové banky nejzdlouhavějším procesem v rámci zemí Visegrádské skupiny. Celkově se Česko umisťuje 157. ze 190 zemí, v sousedství zemí, jako je Kamerun, Burundi či Pobřeží slonoviny. Třeba Poláci jsou podle loňského pořadí na 39. místě. Tato zdlouhavost získaní stavebního povolení v ČR je klíčovým důvodem pomalé výstavby, a tedy také právě dramatického růstu cen nájmů a cen nemovitostí. Ceny nemovitostí v ČR v uvedeném období let 2007 až 2019 rostly pátým nejrychlejším tempem v EU, podle Eurostatu zhruba o šedesát procent. Růst cen realit byl tedy rychlejší jen v Rakousku, Lucembursku, Švédsku a v Maďarsku. Ve třetím čtvrtletí roku 2019 rostly ceny nemovitostí v ČR o 8,6 procenta, více než dvojnásobným tempem než v EU jako celku.

Chceme-li do budoucna vyšší porodnost a chceme-li stavět třeba i dálnice alespoň tak rychle jako v Polsku nebo Maďarsku, musíme zcela jistě udělat především jedno. Zpružnit legislativu týkající se stavebního řízení. Už předevčírem bylo pozdě. Každé jedno razítko, které je třeba k získání stavebního povolení, nejen zpomaluje výstavbu, ale v důsledku, jak vidíme, též výhledově snižuje důchody nás všech či zhoršuje dopravní dostupnost.

Je třeba počet nutných razítek omezit na minimum. Když to evidentně jde v jiných vyspělých zemích typu Dánska, které je čtvrté v rámci zmíněného žebříčku Světové banky, musí to jít i u nás. Dílčí zájmy jednotlivých úředníků ovšem musí ustoupit zájmu celé ekonomiky, zájmu generací nynějších i těch budoucích, ještě nenarozených.