Bank of America, druhá největší banka v USA, radí svým klientům nakupovat české koruny. Její nové doporučení vychází z obavy z výrazného letošního zdražení přepravních nákladů, ropy i potravin. Má k němu dojít v celosvětovém měřítku, ale právě země typu České republiky mohou být zasaženy opravdu zásadně. To přiměje centrální banky, v tuzemském případě Českou národní banku, aby rychleji zvyšovala své základní úrokové sazby. Jejich růst pak zatraktivní korunu v očích mezinárodních investorů, neboť korunové úložky budou úročeny ještě atraktivněji než doposud například v porovnání s úložkami eurovými. V eurozóně inflace není tak výrazná jako v ČR. 

Lednová inflace v ČR zaskočila analytiky i Českou národní banku. Například potraviny a nealkoholické nápoje zdražily z měsíce na měsíc nejcitelněji za uplynulých více než třináct let, když je nahoru táhlo zdražení zeleniny, meziměsíčně více než desetiprocentní. Nahoru se v Česku žene třeba i cena benzínu. Od začátku roku se zvedla o více než 70 haléřů na litr. Nafta zdražila jen o deset haléřů, ale to pouze díky letošnímu snížení spotřební daně z ní. Navíc se podniky jako Škoda Auto potýkají se zadrháváním dodávek a obchodu mezi Asií a Evropu, který je způsobený přetížením kontejnerové přepravy v Asii. Toto zadrhávání, které vede k omezení výroby, resp. průtahům v dodacích lhůtách, pochopitelně také někdo zaplatí, alespoň zčásti konečný zákazník. Jde tedy rovněž o inflační tlak.

Trh tak v rostoucí míře sází na to, že Česká národní banka zvýší své základní úrokové sazby dokonce už letos v prvním pololetí. Koruna proto dnes ráno středoevropského času vůči euru posílila na svoji nejsilnější úroveň vůči euru od první poloviny loňského března, tedy od doby, kdy teprve propukala koronavirová pandemie. Kurs se v úterý ráno pohyboval kolem úrovně 25,66 koruny za euro. Českou měnu tak nijak neoslabil ani v pondělí oznámený plán ministerstva financí hospodařit letos s maximálním možným schodkem ve výši 500 miliard korun, namísto dosavadního záměru nepřekročit deficit 320 miliard. Takový krok mohl potenciální devizové obchodníky vylekat, neboť si vláda bude muset od mezinárodních investorů více půjčit, vydat tedy více dluhopisů, denominovaných převážně v korunách. Celková nabídka korunových aktiv na mezinárodním trhu se tak zvyšuje, což má potenciál vytvořit tlak na oslabení české měny. Tento tlak jen umocní tlak působící stejným směrem z důvodu samotného dalšího nárůstu veřejného zadlužení ČR, které potenciálně může podrýt makroekonomickou stabilitu tuzemské ekonomiky. 

Zatím ale mezinárodní devizoví obchodníci obavu z destabilizace tuzemské ekonomiky ani v nejmenším nepociťují. Koruna nadále posiluje i vůči dolaru. Dnes ráno se jednotka americké měny prodávala za 21,13 koruny, tedy za nejméně od přelomu dubna a května roku 2018. 

Tuzemské měně nahrává také loňský rekordní přebytek zahraničního obchodu, čítající 190 miliard korun, a rovněž historicky rekordní loňská přebytek běžného účtu platební bilance, čítající 180 miliard korun. Tyto přebytky znamenají, že exportéři loni směňovali utržené devizy do korun (aby mohli v korunách vyplácet mzdy nebo odvádět daně apod.) intenzivněji než vývozci směňovali koruny do deviz (aby mohli v zahraničí za devizy nakupovat zboží určené k importu do ČR). Rovněž fakt, že velké tuzemské banky a podniky se zahraniční majetkovou účastí loni kvůli pandemii zadržely výplatu dividend do zahraničí vedl k tomu, že se tolik korun nesměňovalo za devizy, což opět vytváří tlak na zpevnění české měny.

Pevnější českou měnu ocení třeba motoristé, neboť bez jejího posílení by zdražování pohonných hmot bylo kvůli aktuálnímu citelnému nárůstu světových dolarových cen ropy ještě výraznější, než je nyní. Silnější koruna svědčí také třeba lidem, kteří nakupují elektroniku typu notebooků či mobilů, neboť ta se ve velkém obchoduje v dolaru. Pevnější českou měnu pak samozřejmě ocení ti, kteří se vydávají do zahraničí, ať už za obchodem či dovolenou, nebo lidé, kteří nakupují na zahraničních e-shopech.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom