Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo loni přebytkem 1,6 procenta hrubého domácího produktu. Jde o nejlepší výsledek minimálně od roku 1995. Vyššího přebytku hospodaření vládních institucí dosáhly ze zemí Evropské unie pouze Malta (3,9 procenta HDP) a Kypr (1,8 procenta HDP). Země EU ve svém celku loni hospodařily se schodkem jednoho procenta ve vztahu k HDP.

Státní rozpočet ČR sice loni skončil v mírném schodku více než šesti miliard korun, ale hospodaření sektoru vládních institucí dostalo do černých čísel například přebytkové hospodaření krajů a obcí. Jejich přebytek loni činil 31 miliard korun. Podobná situace by měla nastat i v letošním roce. Navzdory předpokládanému schodku státního rozpočtu ve výši 10 miliard korun lze opět na úrovni sektoru vládních institucí očekávat přebytek, a to podobného rozsahu jako loni. Přebytky lze na této úrovni navíc čekat i v letech 2019 a 2020.

Tento očekávaný vývoj zajistí postupné snižování dluhu sektoru vládních institucí ve vztahu k HDP. Tento dluh letos v porovnání s koncem loňského roku narostl, i když nikterak výrazně. Přesto si kvůli tomuto nárůstu Česká republika mírně pohoršila v žebříčku zemí EU s nejnižším veřejným zadlužením. Za rok 2017 totiž skončila čtvrtá (s dluhem 34,7 procenta HDP), když se před ni dostalo jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. V prvním letošním čtvrtletí se pak už s Lotyšskem dělila o pátou příčku (s dluhem 35,8 procenta HDP), když se před ni dostalo Rumunsko. Ve druhém čtvrtletí by si dále pohoršovat neměla, jelikož dluh se podařilo snížit na 35,3 procenta HDP.

Celkově lze konstatovat, že veřejné finance ČR jsou v kontextu EU ve velmi dobrém stavu. Jsme však tak trochu „jednoocí, co jsou mezi slepými králem“. V letech 1993 až 2008 byl totiž veřejný dluh v poměru k HDP soustavně nižší než 25 procent. Abychom mohli hovořit o ozdravení veřejných financí na předkrizovou úroveň, je třeba snížit veřejný dluh v poměru k HDP o dalších minimálně deset procentních bodů.    

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom