Zlevňování pohonných hmot v minulých sedmi dnech už několikátý týden v řadě zvolnilo své tempo. Cena nafty už dokonce povyrostla. Benzín Natural 95 v posledním týdnu zlevnil o 7 haléřů na 30,37 koruny za litr, tedy nejníže od listopadu 2017. Cena nafty se zvýšila o dva haléře na 30,96 koruny za litr.

Za několikaměsíčním propadem cen pohonných hmot, který v minulém týdnu definitivně skončil, stál zejména hluboký propad cen ropy z posledního čtvrtletí roku 2018, jenž čítal takřka 40 procent. Benzín v ČR v porovnání se svým několikaletým říjnovým maximem zlevnil o takřka 3,50 koruny na litr, nafta až o zhruba 2,80 koruny. Pokles poptávky po naftě byl utlumenější z důvodu probíhající topné sezóny, neboť topná nafta se používá i k produkci tepla.

Zatímco cena ropy klesla v posledních měsících o zmíněných zhruba 40 procent, pohonné hmoty v ČR zlevnily jen zhruba o osm až deset procent. Důvodem je fakt, že cena ropy tvoří pouze část finální ceny benzínu nebo nafty. Zbytek tvoří daně, konkrétně daň spotřební a DPH, a také marže rafinérií a provozovatelů čerpacích stanic. I kdyby byla ropa zcela zdarma a rafinérie a čerpací stanice by svoji činnost provozovali „jako charitu“, zcela bez marže, bude například benzín stále kvůli daním stát zhruba 15,50 koruny.

Cena ropy Brent včera vystoupala na své maximum od loňského listopadu, jeden její barel se prodával za cenu převyšující 67 dolarů. Čeští řidiči se ale zatím zdražování obávat nemusí, v příštím týdnu budou ceny pohonných hmot v ČR stagnovat kolem současné úrovně.

Ropa sice zdražila, ale stále zůstává výrazně – o takřka dvacet dolarů na barel – pod svým říjnovým mnohaletým maximem. Dalšímu jejímu výraznějšímu růstu bude bránit pokračující nejistota ve věci obchodní války mezi USA a Čínou a trvající hrozba globálního ekonomického zpomalení. Výraznějšímu zdražení ropy navíc zamezí také růst objemu těžby v USA, který trhá historické rekordy. Tyto zlevňující tlaky tedy zatím vyváží tlaky zdražující. Mezi ty patří zejména letošní omezení těžby ze strany států OPEC a dalších významných těžařů v čele s Ruskem. Ti se loni na sklonku roku dohodli na snížení těžby o 1,2 milionu barelů denně. Z převážně většiny své závazky zatím signatáři dohody plní. Další tlak na růst cen ropy pak představují sankce Spojených států namířené proti íránskému a venezuelskému ropnému průmyslu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom