Koruna v uplynulých dnech přechodně oslabila až nad 24,30, na svoji letošní nejslabší úroveň. Nelze přitom vyloučit další slábnutí. A to zejména vlivem snižování rozdílu mezi úroky na koruně a úroky na euru a také vlivem zásahu České národní banky, která se začátkem srpna rozhodla formálně ukončit svoji bezmála patnáctiměsíční intervenci – přímou i jen slovní – právě za silnější korunu.

Například podle americké banky Goldman Sachs může ještě letos ukončení intervence ČNB zásadně přispět k oslabení koruny až k úrovni 24,75 za euro, přičemž podle dalších zahraničních finančních domů nelze vyloučit oslabení až k hodnotě 25 korun za euro. Takové oslabení koruny, vykazující nyní mírně nad 24,00 za euro, by mělo proinflační dopad, neboť by zvýšilo třeba cenu dovážené ropy a ropných produktů nebo importovaného zemního plynu.

Slábnoucí česká měna se tak bude podílet na tom, že inflace bude klesat mnohem pomaleji, než jak tomu bylo letos v prvním pololetí. Spotřebitelské ceny v Česku v červenci rostly meziročním tempem 8,8 procenta. Meziroční inflace se přitom až do konce letoška bude pohybovat kolem nynější úrovně či jen mírně pod ní, za celý rok pak vykáže stále poměrně vysokou hodnotu 10,8 procenta.

Centrální banka tedy v příštích měsících žádný výrazný pokles inflace nezajistí. Vláda ovšem také ne. Naopak. Konsolidační balíček má ve své stávající podobě celou řadu proinflačních prvků. Čehož si ostatně všímá právě ČNB ve své nově zveřejněné Zprávě o měnové politice.

Podle této Zprávy připravovaný konsolidační balíček úpravami nepřímých daní lidem inflaci dokonce zvýší, zatímco a firmám zase zvýší marže.