Důvodem je však opravdu převážně ten fakt, že ministerstvo využilo příznivých podmínek na trhu, daných do značné míry očekáváním ukončení intervenčního režimu České národní banky. Realizovalo tak intenzivnější než předpokládanou emisní aktivitu.

Zatímco ještě letos v lednu plánovalo v rámci aukcí během prvního kvartálu prodat střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy maximálně za 60 miliard korun, v únoru tuto sumu vzhledem ke stále vysoce příznivým tržním podmínkám pružně navýšilo na 90 miliard korun. I toto číslo však bylo realitou překonáno, jelikož ministerstvo nakonec od ledna do března prodalo střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za zhruba 105 miliard korun. Podobně překonalo plán také v případě státních pokladničních poukázek. Zatímco plán na první kvartál zněl maximálně na 50 miliard prodaných poukázek, v realitě jich ministerstvo „udalo“ za více než 70 miliard korun.

Jestliže plánovaná celková potřeba financování ministerstva financí na letošní rok činí necelých 291 miliard korun, je zjevné, že v dalších kvartálech bude emisní aktivita ministerstva slabší, a to i přesto, že část prostředků získaných v aukcích může jít na předfinancování pokrytí potřeby financování v roce 2018. Celkově se tak i díky popsanému pružnému přizpůsobení ekonomické realitě nízkých a záporných úrokových sazeb podaří udržet čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu pod jejich letošní rozpočtovanou úrovní necelých 46 miliard, která je nejnižší v celém období po roce 2009. Výraznější růst výdajů lze čekat až v letech 2018 a 2019. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom