Trh počítal spíše s růstem pouze na 3,2 procenta. Nárůst míry nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je prakticky „železným pravidlem“ tuzemského trhu práce. Jeho pravidelnost je dána sezónními faktory, například přechodným pozastavením činností, kterým zima a mrazy nepřejí. Z růstu míry nezaměstnanosti tedy nelze vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry.

Počet volných pracovních míst se dále zvýšil a poprvé v historii překonal úroveň 330 tisíc. Více než polovina okresů ČR vykazuje méně než jednoho uchazeče na jedno volné pracovní místo. Extrémní jsou v tomto ohledu okresy Tachov, Pardubice a Praha-východ, které hlásí 0,1 uchazeče na jedno volné pracovní místo. Na jednoho uchazeče tam tedy připadá hned deset volných pracovních míst.

Na druhou stranu například průmyslové podniky v lednu hlásily první propouštění za šest let. To souvisí se zhoršováním mezinárodní ekonomické situace a zůstává zatím otevřenou otázkou, do jaké míry se projeví také zhoršením stavu tuzemského trhu práce.

Míra nezaměstnanosti by letos mela ovšem zůstat extrémně nízká, pod úrovní tří procent. Viditelněji se zvýší až v příštím roce. Česká republika letos v prvním čtvrtletí zůstane zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. Na úrovni OECD jí budou konkurovat Island a Japonsko, ale stále existuje značná pravděpodobnost, že i tyto země opět „trumfne“ a jako v posledním kvartále roku 2018 vykáže nejnižší míru nezaměstnanosti právě i v rámci OECD.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom