Podle analýzy nizozemské Rabobank, která se specializuje na úvěrování zemědělců, klesne letos čínská produkce vepřového o zhruba třicet procent. To je asi tolik, jako by na světový trh přestala své vepřové kompletně dodávat celá Evropa. V Číně je totiž africkým morem nakažena až polovina chovů, takže je třeba prasata ve velkém vybíjet. Obnovení chovů může zabrat až pět let. Vzhledem k tomu, že Číňané zkonzumují polovinu světového vepřového, je zřejmé, že dovoz do země notně naroste. Už se to děje. Prodejci vepřového v Evropě pociťují tlak na růst cen. Do Česka cenové vzlínání přichází z Německa, neboť zemědělský trh obou zemí je značně propojen.

Vepřové v Česku by mohlo v nejbližších měsících zdražit i o více než pětinu. Jestliže se v únoru cena vepřové kýty bez kosti pohybovala kolem 120 korun za kilogram, nelze vyloučit, že v nadcházejících měsících se dostane až ke 150 korunám za kilogram.

Pořádně se tak prodraží například oblíbené „vepřo-knedlo-zelo“. Jeho ingredience totiž citelně zdražují, a nejen vepřové. V březnu vepřové meziročně zdražovalo jen zhruba o pět procent. Jenže to se ještě neprojevil dopad čínského, vlastně afrického moru prasat. V březnu ovšem citelně narůstala cena zelí, a sice o sto procent oproti březnu roku 2018. Cibule dokonce v březnu meziročně zdražovala o 104 procent. Brambory pro výrobu knedlíků zdražovaly o 70 procent. Kdo má raději houskové knedlíky, ten se musel v březnu smířit s meziročním růstem bílého pečiva o přibližně osm procent. Zkrátka a dobře, africký mor prasat v kombinaci se špatnou úrodou loňského roku, kvůli níž zdražují brambory, zelí, cibule či obiloviny a tedy pečivo, může snadno vést k tomu, že v nejbližších měsících bude „vepřo-knedlo-zelo“ běžně třeba o třetinu dražší než loni ve stejnou dobu.

Mimochodem, špatná loňská úroda může přispět ke zdražení vepřového též, jelikož kvůli ní roste cena krmné směsi pro prasata.

Naštěstí vždy existuje možnost dát se na zdravější jídelníček. Příští měsíce, ba možná léta bude atraktivní sója. Pokud ne chuťově, pak alespoň cenově ano. Sójové boby totiž pro svůj vysoký obsah bílkovin Číňanům dobře slouží právě i k výkrmu prasat. Když teď ale mají krmit minimálně o třetinu zmenšený chov, je zřejmé, že jejich poptávka po sóji klesá. Dovoz sójových bobů do Číny tak letos poprvé za patnáct let zřejmě poklesne (viz graf - letošní odhad je v červeném kroužku). Další snížení dovozu pak nastane v roce příštím. Ruku v ruce s tím sója zlevní. Důvodem je nejen epidemie prasečího moru, ale také obchodní válka Pekingu s Washingtonem.

Symbolem obchodní války se stala právě sója. Americký prezident nyní naléhá na Peking, aby zatížil cly jiné než klíčové zemědělské produkty, včetně sóji. V předvolební kampani pro prezidentské klání v příštím roce chce totiž potěšit americké farmáře, kteří tvoří podstatnou část jeho voličstva. Pokud však Trump Peking přesvědčí, a ten cly zatíží něco jiného než sóju, bude čelit nečekané hrozbě – zmíněnému africkému moru prasat. Ten může mít na poptávku po produkci amerických zemědělců stejný nebo podobný dopad jako cla Pekingu na americký zemědělský dovoz.

Pokud se epidemii nepodaří rychle zkrotit, Číňané nejspíše nebudou chtít sóju odebírat jen pro Trumpovy krásné oči. Jestliže ji neupotřebí jako dříve na výkrm prasat, proč by ji měly skladovat po stovkách tunách nevyužitou?

Je ale samozřejmě možné, že se Trump s Číňany dohodne na tom, že budou místo americké sóji odebírat více amerického vepřového.

I tak však africký mor prasat v Číně představuje riziko nejen pro českého labužníka, milovníka „vepřa-knedla“, ale také právě pro Trumpa v kontextu jeho snahy o znovuzvolení v příštím roce.

Dovoz sóji do Číny letos poprvé za patnáct let poklesne.