Na celorepublikové úrovni vláda hospodaří s veřejnými penězi schodkově, na nižších úrovních krajů a obcí se naopak hospodaří v souhrnu přebytkové. Tak lze shrnout čísla k hospodaření veřejných rozpočtů za první letošní čtvrtletí. Hospodaření vlády na celorepublikové úrovni vykázalo za období od letošního ledna do konce března schodek ve výši 26,1 miliardy korun. Tento schodek je takřka o deset miliard hlubší než deficit za stejné období roku loňského. Naopak obcím a krajům se podařilo svůj loňský přebytek o šest miliard navýšit na 20,4 miliardy korun. Pokud přičteme přebytkové hospodaření fondů sociálního zabezpečení, nezměněné oproti prvnímu loňskému čtvrtletí, ve výši 3,4 miliard korun, končí veřejné rozpočty v celkem zanedbatelném schodku 2,3 miliardy korun (20,4 + 3,4 – 26,1 = -2,3). Je třeba ovšem připomenout, že loni za období od ledna do března končily veřejné rozpočty celkově ještě v přebytku, čítajícím 1,3 miliardy korun. Do záporného pásma tak letos hospodaření veřejných rozpočtů stahuje vláda na celorepublikové úrovni, jejíž rostoucí schodek nejsou navýšené přebytky krajů a obcí s to plně kompenzovat.

Schodkové celkové hospodaření veřejných rozpočtů plyne z toho, že jejich rostoucí příjmy, zejména ve formě přijatých daní a sociálních odvodů, nejsou s to plně pokrýt taktéž rostoucí výdaje. Meziročně nejvíce narůstají výdaje ve formě odvodů České republiky do rozpočtu Evropské unie a také výdaje investiční, související částečně se spolufinancováním projektů hrazených právě z rozpočtu EU. Následují výdaje na platy zaměstnanců veřejné sféry a na vyplácené sociální dávky.

Příznivé je, že navzdory zápornému saldu veřejných rozpočtů se daří snižovat celkový veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu. Veřejný dluh sice meziročně narostl, ale hrubý domácí produkt ještě výrazněji, takže výsledkem je pokles ukazatele veřejného dluhu v poměru k HDP z úrovně 35,79 procenta, platné v loňském prvním čtvrtletí, na úroveň nynější, 33,99 procenta. Pokles veřejného dluhu v poměru k HDP je dán výhradně vyšším výkonem ekonomiky, tedy vyšším HDP, zatímco rostoucí dluh sám sobě naopak zvyšuje uvedený procentní podíl.  Česká republika nadále patří k zemím s nejnižší úrovní dluhu v poměru k HDP v EU. Výrazněji ji předčí pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Více než stomiliardový nárůst veřejného dluhu v období od letošního ledna do letošního března je však varovný. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že tuzemská ekonomika zpomaluje.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom