V obou případech jde o věci, o kterých se na těch pracovištích sice vědelo, leč tutlaly se a byly různě zametané - ve “vyšším zájmu”. Bylo též každému celkem jasné, co by v těchto nezdravých poměrech mohlo následovat, kdyby případný kritik takříkajíc hlasitě zapískal na píšťalku. Dost pravděpodobně by mohl být prostě za trest a pro výstrahu ostatním odejit pro “přespočetnost”. A odvolat by se moh tak akorát v lampárně na nejbližším hl.n. K tomu bohudíky aspoň v Praze nedošlo - na rozdíl od Olomouce. V našich poměrech prostě whistlebloweři, neboli ti co na tu pomyslnou píšťalku zapískají faul, žádnou ochranu pořád nemají. I když něco sepisoval Dienstbier a později ANO slibovalo něco ještě lepšího.

Ale i v samotné pražské prorektorské kauze to nakonec chvíli vypadalo, že ti studenti, co na prorektorovo plagiátorství upozornili, budou odejiti s ostudou a nad věcí se zavře voda. To ve chvíli, kdy se dvě věhlasné capacity propujčili k uševcování boty - podpory plagiátorovi, ve které ho vynášeli do nebes. Naštěstí se proti tomu pokusu o zmanipulování hned vymezila jak fakultní etická komise, tak i řada historiků. Pak už jednání etické komise v Praze probíhalo bez rušivých tlaků. Prorektor nakonec sice UK opustil, nicméně o titul nepřišel - pri tvorbě zákona se na něco takoveho prostě jaksi náhodou nepamatovalo. Jednoduše ale pokračoval na Vysoké škole ekonomické, kde už předtím byl taky zaměstnán. Takže se zase ukázalo, že nepoctivost se u nás koneckonců vyplácí, a naopak s poctivostí se moc daleko a hlavně vysoko nedostanete. Mimochodem, jeho bývalému hlavnímu působišti se taky ironicky přezdívalo Katedra překladů. Nyní UK oznámila, že se šetří několik dalších podnětů o podobném překladatelském plagiátorství zavedených akademiků ve společenských vědách, o jednom se hovoří jako o super-celebritě. Tudíž nakonec UK sama potvrdila, že to tam s tím udělovaním vyšších titulů není až tak spolehlivé. Takže výhrady z vnějšku mohou být oprávněné, a třeba i prospěšné. 

Aktuální olomoucká kauza se pro změnu odehrává na tamní přírodovědecké fakultě, a fakticky doutnala jedno desetiletí. Jenže dva předchozí děkani věc udržovali pod pokličkou. Dnes jeden z nich ovšem připouští, že nedokázal odhadnout nedostatky charakterů u některých svých podřízených, kteří v kauze hrají klíčovou či podstatnou roli. Shodou okolností vznikl kreslený vtip, který ten olomoucký podvod dobře ilustruje ZDE.

Ty dva obrázky promítané na stěnu jsou věrným překreslením diagramů, o které v tom olomouckém falzifikátu jde. Vlevo je to, co vzešlo z měření před více jak deseti lety. Tam je ještě několik píků, kterými se v pokusech projevovala nějaká přítomná sekundární látka. Tyto píky pak ale byly odstraněny, neb by vadily, ba přímo protiřečily při ohlašování “významného nového objevu”. Tak vznikl zmanipulovaný diagram vpravo, a kolem něho se pak vybudovala ta “objevná” publikace, co vyšla v předním americkém časopise, a oznamovala světu prolomení “učebnicových představ”. Tato podvodná práce pak taky sehrála důležitou roli v tom, že se vedoucí autor práce (tedy přesněji - autor pro korespondenci) poměrně rychle stal profesorem.

Jenže ten původní obrázek na pracovišti přežil a někteří mladší kolegové na něj upozorňovali. To se jim stálo osudným – byly odejiti takříkajíc pro nadbytečnost. Jeden z nich byl fakticky potrestán ještě exemplárněji - bylo mu znemožněno úspěšně obhájit doktorskou disertaci. Měl totiž tolik “drzosti”, že při své obhajobě zmínil ono zfalšování publikované v americkém časopise. V komisi však zasedali dobří kámoši autora pro korespondenci, a tak s pravdomluvným uchazečem udělali krátký byť dokonale absurdní proces. Byl obviněn, že takovým pomlouváním se sám dopustil hrubého porušení vědecké etiky, a od obhajoby byl prostě sprostě vyhozen.

Věc by byla dodnes u ledu nebýt toho, že v r. 2018 nastoupil nový děkan, který na rozdíl od svých předchůdců k věci přistoupil zásadově. Vznikla komise zahrnující i odborníky s olomouckou univerzitou nesvázané. Komise jednoznačně potvrdila, že došlo k podvodu. Mimo jiné měla k dispozici i posudek znalce, který také prokazuje, že s publikovaným diagramem bylo manipulováno. Věc poté projednala fakultní vědecká rada, která uložila informovat redakci časopisu o manipulaci s daty. Fakticky by ale mělo dojít rovnou na kompletní odvolání celé práce.

Jenže v této fázi jako by teď v Olomouci taky nastávala situace relativizování a bagatelizování, která pár dní existovala i v kauze pražského plagiátorství. Jakkoliv je jasné, že korespondenční autor o věci musel vědět od samého začátku, a také, že došlo po mafiánském způsobu k eliminaci nevhodných svědků, byl mu umožněn jakýsi odklad. Totiž, že jako je třeba ty vzorky ještě přeměřit, ač to pro merit věci není nutné, jenom se tím hraje o čas. Do té doby se totiž věc jako nemůže předložit univerzitní etické komisi, která by měla předložit rektorovi návrh dalšího postupu. A samozřejmě, že se dodnes nikdo neomluvil těm oprávněným a odvážným kritikům, co byli preventivně zlomyslně odejiti. Ačkoliv musí být každému zřejmé, jak tento aspekt sám nahlodává důvěru studentů k univerzitním pedagogům. A mělo by být také jasné, že lidé, co takto masivně selhali, by neměli mít možnost nadále rozhodovat v hodnocení vědecké práce jiných. To by přece kozlové byli ještě dál zahradníky.

Věc má překryv i s jinou podobnou kauzou ze severní Moravy. Jde o podvody bývalého poslance Wolfa, který dostal šest let za defraudaci vědeckého grantu, kdy mimo jiné sliboval výsledky, kterých nikdy nedosáhl. Vědecké granty z veřejných zdrojů se totiž udělují za předpokladu dodržování etiky vědecké práce. Pokud dojde k falšování výzkumných výsledků, jde o podvod nejen vědecký ale i finanční. Svěřené prostředky se použily pro účel diametrálně odlišný od toho, pro který byly přiděleny. Přiděleny byly pro poctivý výzkum, zneužity byly pro skandální účelové falšování výsledků. Univerzita sama však může řešit jen etickou stránku skandálu. Zbytek by mělo vedení univerzity předat k vyjasnění státnímu zastupitelství. K zneužití veřejných prostředků došlo nejen tou publikací neexistujích výsledků, ale dodnes k němu dochází i zakrývaním a kamuflováním toho primárního podvodu. Navíc existují pochybnosti, zda k podobným machinacím nedošlo třeba ještě i u některých jiných prací z té podivně vedené manufaktury. Je na vedení celé olomoucké univerzity, aby na místo dalšího pokračování pštrosí politiky k tomu problému -  devastujícímu důvěryhodnost celé instituce - začalo po vzoru děkana přírodovědecké fakulty přistupovat zásadově a jednoznačně.