(Tedy pokud volby ještě na poslední chvíli nevezmou podobný obrat, jako tomu bylo u prezidentských voleb v Rakousku.) A Evropa tím nafasovala mizerného parťáka netajícího se svým obdivem k Putinovi. A víte co? Docela se bavím. Vypadá to totiž, že jsem vyhrála hned dvě malé osobní sázky.

Tak zaprvé vítezství Trumpa nepovažuji za nic extra překvapivého. Předvolební průzkumy veřejného mínění se totiž v posledních dnech vyvíjely nápadně podobně průzkumům těsně před hlasováním o Brexitu: Sbližování obou stran, dokonce krátké vedení „rebelštějšího" názoru a v úplném finále pokles preferencí obou. Tohle už jsme jednou viděli. Mohlo to varovat každého, že zdánlivý outsider a větší rebel má víc šancí, než se zdá. V létě z toho byl Brexit. Teď je z toho nejspíš Trump.

Jen tak mimochodem, Brexit i Trump ukazují jednu věc: Průzkumy jsou pro kočku. Až budou u nás volby příští, upřímně doufám, že jim nikdo nenaletí a nebude se ve strachu o propadnutí hlasu vyhýbat volbě stran, které jsou dle průzkumů údajnými outsidery. Průzkumy lžou. Kdyby Britové i Američané volili dle průzkumů a se strachem o propadnutí svého hlasu, nikdy by si nemohli zvolit podle svého srdce. Volit se má tak, jak cítíme; ne tak, jak velí průzkum placený veřejnými penězi.

A teď to hlavní: Vážení, držte si klobouky – pokud ještě poslední přepočítání hlasů něco dramaticky nezmění, pak tímto na finančních trzích právě začíná divoká jízda z vršku. (Fajn, druhá má soukromá vyhraná sázka.)

Jestliže Amerika byla do poslední chvíle víceméně napůl rozpolcená, finanční svět to viděl černobíle: Trumpa považoval za pohromu. A měl pro to dost dobré důvody.