Na poslance, kteří pro tento návrh hlasovali, probíhá otevřená mediální štvanice, aniž by novináři věnovali jakoukoli pozornost jejich argumentům. Touha po senzaci i téměř objednávková skandalizace v některých listech bez prostoru pro vyjádření napadené strany je běžnou praxí. Objevily se dokonce spekulace o „tlacích reprezentujících spíše úzké podnikatelské zájmy“ a další náznaky údajných nečistých praktik. Bohužel je s nimi zcela neprávem spojováno také Teplárenské sdružení České republiky a jeho předseda Mirek Topolánek.  Nepopírám, že Teplárenské sdružení oslovilo poslance dopisem s argumenty, proč by měli podpořit návrh Hospodářského výboru, který rušil poplatky za znečišťování ovzduší počínaje rokem 2016. Tento dopis však v žádném případě nebyl spojen s nabídkou jakýchkoli protislužeb pro jakéhokoli poslance nebo poslankyni a proti podobným nařčením se důrazně ohrazuji a kategoricky je odmítám jako zcela nepodložená.

Je zvláštní, že zcela legální a legitimní aktivita vysvětlování dopadu legislativy na konkrétní obor zákonodárcům je v případě Teplárenského sdružení skandalizována jako cosi nekalého nebo dokonce společensky nebezpečného, zatímco v případě nejrůznějších takzvaně zelených iniciativ, které vznikají jako houby po dešti často zcela účelově k jedinému tématu a v mnoha případech ve skutečnosti reprezentují naprosto neprůhledné partikulární zájmy několika málo jedinců, jsou podobné aktivity navíc podpořené transparenty před Poslaneckou sněmovou médii vítány jako žádoucí projev občanské společnosti. Jejich aktérům je poskytován široký mediální prostor bez jakéhokoli elementárního dotazu na skutečné zájmy nebo členskou základnu, kterou ta která organizace reprezentuje, o zdrojích jejího financování ani nemluvě. Podotýkám, že členská základna Teplárenského sdružení, které je sdružením právnických osob, je naprosto transparentní a je zveřejněna na webových stránkách.

Jakými argumenty se tedy snažilo Teplárenské sdružení České republiky poslance přesvědčit? Především je třeba říci, že na tom, že situace v oblasti znečištění ovzduší není ještě podstatně vyhrocenější, mají v České republice mimo jiné také zásluhu právě značně rozšířené systémy dálkového zásobování teplem, které díky vysokému nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla a technologií zachycování a neutralizace škodlivých látek představují nejúčinnější a z hlediska ovzduší také nejšetrnější využití paliv včetně biomasy a dalších obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Současně jsou na tyto zdroje kladeny vysoké technické a administrativní požadavky z hlediska monitorování a vykazování skutečných emisí. Díky převážně vysokým komínům také dochází k podstatně menšímu imisnímu zatížení nejnižších vrstev atmosféry a lepšímu rozptylu znečišťujících látek zejména při inverzních situacích.