Falešná humanita, vyrostlá z nového zákona, deformuje svět do antihumánní podoby. Vymizely povinnosti, zůstala jen práva. Kdo nám dal právo na práva?

Už v 60. letech minulého století jsem věděl, že rozdíl mezi demokracií a totalitou není velký. Totalitní systém se snaží všechno dirigovat, na vše existují příkazy, zákazy, vyhlášky a zákony.

V demokratických společnostech jsou (měly by být) direktivní zákony v menšině, počítá se s tím, že občané budou dělat řadu věcí dobrovolně, ale nesmíme zapomenout, že lidské slabosti jsou všude stejné. To je neoddiskutovatelný fenomén. Z toho vyplývá, že nejfunkčnější demokracií je dobrovolná totalita. Mírou této dobrovolnosti se měří kvalita demokracie.

Smutek je závoj co halí srdce. Víčka jsou závoje očí.
Andílci něhu močí, déšť nám ji tlumočí.