Pokračuji druhým dílem ve svém seriálu, 1. díl je k přečtení zde. Sametová revoluce nám přinesla mnohé možnosti: Pracoval jsem v Houstonu v USA a v budoucnu mohu získat job třeba v Bruselu nebo v Singapuru. Sáhl jsem si na Mount Everest a o tom, jestli zdolám ještě další osmitisícovku, rozhoduje jen moje fyzická kondice. Pořídil jsem si auto podle vlastních představ. Je velmi prostorné, pohodlné, s dostatečně silným motorem a s postačující maximální rychlostí, asi nepraktičtější auto na trhu. Omezovala mě jen výška mého konta. Partnerku jsem si mohl vybrat téměř z každé země na této planetě. Byla to otázka jen dostatku odvahy vydat se tam.

Na manželský rozvrat jsou dva: žena a tchyně

Asi nejhoršími manželkami na světě jsou Američanky. Jsou hysterické, uječené, rozmazlené, náladové, rozmarné, panovačné a jdou po penězích. Prostě soubor nejhorších vlastností, co si dokážu představit. Ani západní Evropa nemá mnoho co nabídnout. Zrodil se tam fašismus, nacismus, komunismus, feminismus a jiné zrůdné ideologie, o evropském syndromu a krizi nemluvě. Bylo by to riskantní. V poslední době však na pražských ulicích potkávám mnoho pěkných dlouhovlasých dam a při bližším zkoumání se často ukazuje, že mluví rusky. Jeden můj známý, moc slušný a vzdělaný pan doktor, se počátkem devadesátých let ujal chudinky chudé a rozvedené Rusky s dvěma dětmi. Pořídil si s ní další dvě děti. Mezi tím původní manžel v Moskvě velmi zbohatl. Na manželský rozvrat musí být dva: žena a tchyně. Ruska si tchyni přivezla a koupili pro ni dům za Prahou. Dnes můj známý nemá ani Rusku, ani děti, ani velký byt a bydlí v garsonce. Když jsem mu nabízel některou z Filipínek, ukázalo se, že nemá ani na letenku. Tak jak je vidět, ani východní Evropa nebude ten správný zdroj. Ženy jsou pěkné, ale nemají správné způsoby.

Vietnamka na mě nevybyla

Nejvíce královen krásy pochází z Jižní Ameriky, ale pověst nejlepších manželek na světě mají Asiatky, zejména Filipínky. Asiatky mají řadu předností. Jsou tiché, milé, pracovité, pečlivé, loajální, nikdy se nehádají a nevadí jim velký věkový rozdíl. Některé osmnáctileté dívky inzerují, že akceptují pány do šedesáti let! Asiatky se mi líbily od mládí. V Americe jsem viděl řadu spokojených párů bílý muž a žlutá žena. Asijské manželky jsou časté v USA, Kanadě, Norsku, Německu, Nizozemsku i jinde. V Praze vím o Filipínkách, Thajkách a Indonésankách. I tady jsem hovořil s některými pány a všichni si svazek s nimi velice chválili. Mít doma Asiatku je velmi moderní a takových smíšených párů rychle přibývá. Nejprve jsem zkusil, přes prostředníky, zalovit v místní vietnamské komunitě, ale bezvýsledně. Tak jsem musel do světa.

Nejlepší věk dam je nižší…

Vygooglovat vhodné servery není problém. Zadejte „asia bride“ a dostanete jich celou řadu. Asiatek tam jsou desetitisíce a řada z nich je velice hezkých a přitažlivých. Zásadní rozdíl mezi Asiatkami a Češkami je už v inzerátech. Asijské inzeráty obsahují řadu důležitých informací a obrázky. Jsou tam popisy dívek a jejich představy o partnerovi. Z toho už se dá něco vybrat. Zkuste se podívat a vše si porovnejte. Jen kontakt se musí koupit, ale nejde o přehnané částky. Kvůli tomu jsem se naučil používat světový platební systém PayPal. Nějakou dobu jsem sledoval a testoval vybrané servery, abych si ověřil jejich důvěryhodnost. Jeden je v Kalifornii, jiný v Austrálii, další na Tchaj-wanu, jiný na Seychelách atd. Mezi tím jsem si tisíce Filipínek zúžil na 500, pak postupně v několika krocích na 25. Nejlepší věk dam je z různých důvodů nižší než nejlepší věk pánů a tady jsem byl v situaci, že jsem nemusel slevovat ze svých ideálních představ. Z praktických důvodů jsem vynechal ty zvlášť nezkušené dívky a zvolil jsem věkové rozmezí, které považuji za optimální, tedy 24 až 30 let. Všechny kandidátky měly samozřejmě dlouhé vlasy alespoň do půli zad či až do pasu. Jejich kontakty jsem koupil, poslal 25 dopisů se svými fotografiemi a dostal asi dvacet odpovědí. V dalším dopisu byly informace a fotografie mých tří dětí. Všechny Filipínky moje tři děti akceptovaly! Běžná rodina na Filipínách má deset až dvanáct dětí, tak co to jsou tři děti, že?