Milan Press: Jak si muž v nejlepším věku může pořídit ženu v nejlepším věku - 5. díl

11.09.2019 20:59 | Zprávy

Děti na Filipínách vyjadřují při pozdravu úctu rodičům, učitelům a starším úklonou a přiložením hřbetu ruky autority ke svému čelu, což se děje i v dospělosti. Co to takhle zavést u našich rozjívených puberťáků?

Milan Press: Jak si muž v nejlepším věku může pořídit ženu v nejlepším věku - 5. díl
Foto: pixabay.com
Popisek: Svoboda, ilustrační foto

Traduje se, že muž, který zkusí Asiatku, ztrácí zájem o bílé ženy. Cesta zpět je tedy obtížná. Rozhodnutí pro Asiatku je proto zásadní životní rozhodnutí, jehož všechny důsledky nemusí být hned zřejmé. Na čem ovšem záleží, je konkrétní národnost vyvolené. Z pohledu střední Evropy vše může splývat, ale mezi Asiatkami jsou velké rozdíly. Jsou možná větší než mezi Švédkami, Němkami, Češkami, Ruskami, Italkami, Francouzkami, Angličankami atd.

Čtete právě páté pokračování seriálu o mém životním rozhodnutí oženit se s Filipínkou a všech souvislostech, které jsou s tím spojeny. Všímám si také života v zemi svých asijských příbuzných. První díl si lze přečíst ZDE, druhý díl lze najít ZDE, třetí pokračování je k dohledání ZDE a čtvrtý díl „rozkliknete“ ZDE.

Filipínku šokuje přihlížet českému úpadku

Pověst nejlepších manželek mají Filipínky. Filipíny byly dlouhou dobu španělskou kolonií a proto jsou zemí přísně křesťanskou a katolickou. Morálka Filipínců je na tak vysoké úrovni, že se nám o ní může jen zdát. Filipínci pravidelně chodí do kostela a respektují křesťanská přikázání. Manželství berou vážně jako svazek na celý život. Negativní společenské jevy jako nevěra či rozvod jsou věcí výjimečnou. Moje Filipínka nezná ve svém okolí nikoho, kdo by byl rozvedený. Nevěra se v malé míře vyskytuje u lidí pracujících v zahraničí. Rodinné vazby jsou mnohem silnější než u nás a je zvykem si navzájem pomáhat. Děti vyjadřují úctu rodičům, učitelům a starším při pozdravu úklonou a přiložením hřbetu ruky rodiče nebo jiné autority ke svému čelu, a to i v dospělosti. Co to takhle zavést u našich rozjívených puberťáků? Drzé chování dětí ve škole, které vidí moje Filipínka v naší televizi, ji šokuje. Na Filipínách něco takového nepřichází v úvahu. Neexistují tam ani problémy se vzrůstající dětskou kriminalitou, nevidí se tam u nás stále „populárnější“ týrání zvířat dětmi a publikování takových záběrů z mobilů na internetu. Moje manželka žasne, když v Česku slyší o vzrůstající krutosti vrahů mladších než čtrnáct let na straně jedné a o snaze zakázat tělesné tresty podle některých ministryň na straně druhé. Šokují ji problémy, které začínají nedostatkem disciplíny u dětí a jež dále vedou k nedostatku respektu dětí vůči rodičům a autoritám vůbec a končí týráním a okrádáním rodičů dětmi. Nedokážu jí vysvětlit, že problémy s dětmi nebyly před čtyřiceti lety tak závažné jako dnes. Ona nechápe náš společenský trend v této oblasti.

Nejlepším vývozním artiklem jsou nevěsty

Výše uvedené skutečnosti logicky vedou k úvahám, zda se nepřestěhovat na Filipíny a nevychovávat děti tam, v mnohem bezpečnějším prostředí. Z pohledu střední Evropy to tak nemusí vypadat, ale ty zlé agresivní bestie jsme my Evropané, nikoliv Asiaté. Oni nás v posledních několika stech letech neohrožovali a ani nekolonizovali.

Sexuální zkušenosti přicházejí na Filipínách později než u nás. Z dvaceti dívek, s nimiž jsem si dopisoval, pět ještě nemělo zkušenosti „s věcmi manželství“, a to jim bylo kolem 25 let. Prostituce je minimální a soustřeďuje se hlavně v okolí amerických vojenských základen. Filipíny dvakrát osvobodili Američané, od Španělů a od Japonců. Filipíny mají blízko k USA a angličtina je běžné používána i ve školách, dokumenty jsou v tagalštině a zároveň v angličtině. Filipínci běžně odcházejí za prací do zahraničí, do Hongkongu, do USA, do arabských zemí, do Japonska, do Evropy apod. Snem každé Filipínky je mít Američana. Nemůže jí potkat nic lepšího, než když si najde Američana. Američan je každý bílý muž, tedy i já. Já mám navíc zkušenosti ze skutečného života v USA. Filipínky se často vdávají do zahraničí. Filipínky jsou asi nejlepším vývozním artiklem Filipín.

Znám Pražana, který má doma tři Thajky

Pokud vám nevyhovuje tmavší barva pleti Filipínek, jsou tu Vietnamky. Jsou subtilnější a jemnější než Filipínky a také velice milé a kultivované. Bývají buddhistky či taoistky. Angličtina tam není příliš rozšířená, prý se tam dá spíš domluvit česky. Podle mých zkušeností komunikují Vietnamky mnohem hůře než Filipínky. Nejvíce evropsky vypadají Thajky. Thajská masáž je světový pojem. Poněkud jsem se ovšem obával rizik vyplývajících z toho, že Thajsko je světová metropole sexu. Znám pána, který má doma, tedy v Praze, tři Thajky a každý večer si jednu z nich bere do postele. Je velmi spokojen a ochotně o tom vykládá, včetně řady podrobností. Číňanky vypadají velice mladě, kultivovaně a vzdělaně. Při přenosech z Olympijských her v Pekingu jsme viděli záplavu nádherných Číňanek. Na serverech jsou rozvedené Číňanky s dětmi, ve věku kolem 40 let, kterým bych ale snadno hádal 25 let. Nevím, proč se snaží vdát do zahraničí, když v Číně je velký nedostatek žen kvůli zvyku zabíjet novorozené holčičky. Při prudkém hospodářském rozvoji Číny bude v pozici méně rozvinuté země brzy Česko (nebo už je?). Mí čínští přátelé z USA se již dávno do Číny vrátili. Čína jim nabídla lepší podmínky. Já jsem se obával rizik vyplývajících z toho, že Čína je impérium a stále více se tak chová. A pak je tu ta záležitost s Tibetem. Indonésanky vypadají velmi přitažlivě, ale jsou na serverech minimálně. Jsou to muslimky, což je poněkud problém. Někteří pánové kvůli sňatku s Indonésankou dokonce přestoupili na islám. Dokonce mají v Čechách klub.

Pro Japonce jsme podlidi

Japonky jsou velice subtilní, roztomilé a vypadají jako holčičky a školačky, což někteří muži velice oceňují. Na serverech se ovšem nabízejí minimálně. Pro Japonku není žádné štěstí mít bílého manžela. Japonci jsou velcí nacionalisté a rasisté a sami sebe považují za nadlidi. Je to bohatá uzavřená společnost s velice specifickými zvyky. Jeden známý pracoval na Novém Zélandu a sblížil se tam s Japonkou. Pořídili si i děti. Teď mají problém. Japonce se v Česku nelíbí a chce domů do Japonska. Pokud jsou ovšem v Japonsku, on i jejich děti jsou v postavení podlidí. Tak cestují sem a tam. Chování japonských vojáků za války bylo strašné, horší než německých SS. Japonci vyhazovali nemluvňata do vzduchu a stříleli do nich či je napichovali na bodáky. Babička mé Filipínky to viděla. Americké zajatce nahnali do krytů, polili benzínem a zapálili. Japonci vytvářeli vojenské nevěstince, kde byly Nejaponky usouloženy k smrti či zastřeleny, když už nemohly. Vzpomínka na to je v Asii dosud živá. Kromě Asiatek inzerují na severech mladé černošky z Etiopie, což jsou křesťanky a vlastně potomci královny ze Sáby. Jsou velice elegantní, říká se jim „černé gazely“, ale já dávám přednost Asiatkám.

(Autor článku, RNDr. Milan Press, vědecký a projektový manažer, slibuje šesté pokračování příště)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

JUDr. Jiří Pospíšil byl položen dotaz

kampaň

Na jednu stranu nemám nic proti kampani na soucitné zacházení s kapry. Co ale nechápu, proč se do ní pouští zrovna Praha? To máte peníze nazbyt? Neměl by to dělat spíš stát nebo třeba nějaké organizace, které dostávají od státu dotace? A jak se vy sám díváte na zákaz prodeje živých kaprů? Nebylo by ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…