Nyní má vláda ČR přijmout podstatně těžší a významnější rozhodnutí nejen pro energetiku, ale i pro zajištění dobré perspektivy pro ekonomiku a společnost na příštích 100 let: Postaví až čtyři nové velké jaderné bloky Francouzi, nebo Jihokorejci?

Tendr na výstavbu nových jaderných bloků vrcholí poté, co vláda zpřesnila zadání pro závazné nabídky z jednoho na čtyři velké jaderné bloky. Po vyřazení ze soutěže amerického Westinghousu, který do společnosti ČEZ neposlal závaznou nabídku, zůstávají ve hře o historicky největší zakázku Česka (i Československa) jen dva uchazeči. V obou případech jde o státní jaderné společnosti, za nimiž jsou ale z posledních let docela významně rozdílné reference.

Jednak je to francouzská EdF, zajišťující doma mj. provoz 56 jaderných reaktorů, stavící další jaderné bloky v Evropě a připravující výstavbu nových 14 reaktorů ve Francii. Jenže EdF se standardními 1600MW tlakovodními bloky má doma i v řadě zemí problémy se zpožďováním výstavby nových reaktorů. Finské Olkiluoto s 1600 MW se protáhlo o 12 let a náklady na čtyřnásobek, britský Hinkley Point 2 x 1600 MW měl být po zpoždění dokončen roce 2025, nyní se mluví o roce 2031, francouzský Flamanville byl stavebně zahájen v roce 2007 a stále není hotov. Přesto si EdF v českém tendru věří s tím, že musí pro něj přepracovat svůj standardně dodávaný tlakovodní reaktor s výkonem 1600 MW na typ EPR 1200, který vyhovuje českému zadání.

Jihokorejci mají v rukou žolíka

Na straně druhé je to jihokorejský KHNP, který provozuje doma 24 jaderných bloků s celkovým výkonem 23,2 GW, tedy skoro šestinásobku českých reaktorů, a další čtyři v zahraničí. Ovšem Jihokorejci mají doslova žolíka v rukou v nedávné vysoce úspěšné referenci: za devět let dokázali v letech 2017 až 2020 postavit a zprovoznit tři velké jaderné reaktory APR 1400 v Baráka ve Spojených arabských emirátech (SAE), letos dokončí tamtéž 4. blok.

Jestliže v českém tisku absurdně zazněl názor, že to měli v SAE lehčí než v Česku, tak asi místní nechápou, co znamenají jednak klimatické pouštní podmínky, jednak nulové inženýrské zázemí a žádná jaderná historie, což přineslo určité zpoždění se školením a kvalifikaci místního personálu. Přitom stavba byla rovněž zasažena pandemií Covid-19, což samozřejmě podmínky značně zkomplikovalo. Nicméně KHNP postavila nové jaderné bloky a zprovoznila elektrárnu v rámci harmonogramu a nákladů dohodnutých s vlastníkem projektu, a to na základě svých více než padesátiletých zkušeností s výstavbou a provozem. Do českého tendru KHNP nabídla v EU certifikovaný tlakovodní reaktor APR 1000 s výkonem 1050 MW.

Francouzská EdF, která byla loni 100% postátněna vykoupením akcií od minoritářů, má po dvacetiletém váhání jako jinde na Západě s jádrem velké plány. Prezident Emmanuel Macron zrušil předchozí úvahy na snížení podílu jádra v energetickém mixu ze 70 % na 50 % ve prospěch občasných zdrojů energie. Současně oznámil, že Francie postaví 14 nových reaktorů hlavně náhradou za ty bloky, jimž skončí životnost.

To nejpodstatnější ovšem Macron a jeho vláda dokázala na úrovni EU: tvrdým vyjednáváním (i doslova vyhandlováním za německou podporu plynu) zlomil antijaderný odpor Německa. Po přelomové dohodě na úrovni Evropské rady a Evropského parlamentu bylo jádro zařazeno mezi podporované bezemisní zdroje energie. Evropská komise jen upřesnila, že podpora emisnímu plynu skutečně skončí rokem 2035 (pak ho musí nahradit zelený vodík) a jádro je podmíněno postavením a zprovozněním hlubinného úložiště jaderného odpadu do roku 2050.

ČEZ předloží vládě analýzu do konce května

Ovšem na jádro sází také Jižní Korea. Jak nedávno napsala agentura Bloomberg s odvoláním na státní Korejskou agenturu pro informace v energetice, do roku 2030 má mít jádro již třetinový podíl na energetickém mixu (nyní necelých 30 %) a v roce 2050 až 45 %. Tak lze nahradit produkci energie z uhlí se současným třetinovým podílem a rovněž z LNG (zatím 27,5 %), přičemž posílit se mají významně také občasné zdroje energie s podílem dosud jen 8,9 %. Padesátimilionová Korejská republika, která nedisponuje žádnými vlastními zdroji ropy a zemního plynu, produkuje více elektřiny než např. 83milionové Německo. Po stabilní a cenově dostupné elektřině má expandující jihokorejský průmysl včetně produkce moderních čipů, baterií, datových center, rozvoje umělé inteligence a robotiky a v neposlední řadě světoznámé špičkové elektroniky, vzrůstající apetit.

V tendru zpřesněném na 4 nové bloky mají EdF a KHNP lhůtu do 15. dubna pro předložení závazných nabídek. Do konce května ČEZ předloží české vládě jejich analýzu a kabinet následně do konce června přijme rozhodnutí k navrhovanému výběru dodavatele, přičemž v tiskové zprávě vlády ČR bylo zdůrazněno hledisko „národních bezpečnostních zájmů“. Samozřejmě všechny státy za vítězství v českém jaderném tendru nepokrytě lobbovaly: Téma tendru bylo potvrzeně od obou stran na stole při návštěvě, kterou loni 12. a 13. září v Praze vykonal jihokorejský premiér Han Duk-so. Na 5. března se do Prahy objednal osobně i francouzský premiér Macron, a aby nebylo pochybení, o co při ní klíčově půjde, členem delegace je i generální ředitel EdF.

Velký krajíc francouzské EdF

Naopak administrativa prezidenta USA Joea Bidena v celku velmi nediplomaticky vyjádřila nelibost nad vyřazením firmy Westinghouse, kdy na slavnostní ceremonii ke 30. výročí přijetí ČR, Maďarska a Polska za členy NATO 12. března pozvala do Bílého domu jen prezidenta i premiéra Polska. To loni „z ruky“ zadalo stavbu první jaderné elektrárny v zemi právě Američanům. I když svou roli v této mezinárodní blamáži ČR nepochybně také sehrála neschopnost české diplomacie. Francouzská EdF všude po Evropě chce z jaderného koláče ukrojit ten největší kus.

Vedle zpožďované výstavby Hinkley Point chce pro Brity stavět obdobné jaderné „dvojče“ 2 x 1600 MW v elektrárně Sizewell C, nedávno vyjádřila zájem stavět jadernou elektrárnu i v Polsku, kde první zakázku dostal závazně Westinghouse, avšak o angažování korejské KHNP existuje zatím jen „memorandum o porozumění“. Dva nové velké reaktory plánuje stavět Nizozemsko a hned 10 nových Švédsko. Vedle domácí jaderné renesance se tak vkrádá otázka: nebere si EdF příliš velké sousto a bude schopna koordinovaně zvládnout takovou roli? EdF se sice loni vrátila díky růst cen energie k zisku, ale její celkový čistý dluh ke konci roku 2023 činil 54,4 miliard eur (asi 1,4 bilionu korun). To asi EdF nedovolí být v českém jaderném tendru cenově příliš agresivní.

Klíčová bude plzeňská Doosan Škoda Power

Jihokorejská KHNP se stavbou 4 velkých bloků v Baráka dokázala, že má nejen odpovídající technologii a technické znalosti, ale také vynikající organizační a řídící schopnosti. Vždyť v Emirátech v jednu chvíli na jaderné stavbě zaměstnávala 18 000 lidí z 15 zemí. Podle vyjádření vedení pražské kanceláře KHNP pro autora tohoto článku je KHNP schopna najednou koordinovaně budovat a postavit až 9 jaderných bloků současně doma i v zahraničí. Od roku 2017 KHNP analyzuje možnosti českých dodavatelů, přičemž identifikovala na 200 zkušených místních firem. S padesáti z nich KHNP už předem uzavřela memoranda o spolupráci a jedná o detailních podmínkách kooperace.

Klíčovou společností nepochybně bude pro KHNP při potenciálním vítězství v tendru plzeňská Doosan Škoda Power ve vlastnictvím jihokorejského kapitálu. Doosan Škoda Power je dle vyjádření KHNP již vybranou společností, která má exkluzivně dodávat hlavní turbíny a další zařízení pro projekt jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Podle stanoviska KHNP, na rozdíl od SEA, v ČR existuje řada firem s bohatými zkušenostmi a schopnostmi pro všechny fáze cyklu budování jaderné elektrárny, od projektování přes výrobu, výstavbu, provoz a údržbu atd. Pro úspěšnou realizaci jaderných projektů v ČR je klíčové široké zapojení českých firem v projektování a licencování, výroby hlavních zařízení, zajištění pracovních sil a stavební techniky, uvádění do provozu a údržby, školení a řízení projektu, atd., a to zejména těch, které se orientují v českých zákonech a předpisech.

Otázka financování tak obřího díla

Ozývá se i nemalé množství skeptických hlasů, zda je v Česku možné takové obří dílo postavit a financovat, když těžko zvládáme i budování o dost jednodušší dopravní infrastruktury. Limitů Česka si je KHNP vědoma, a proto disponuje přibližně 16 000 zkušenými pracovními silami z projektu ve Spojených arabských emirátech, což po připočtení pracovních sil ze sousedních zemí a s ohledem na významný podíl českých dodavatelů „bude více než dostatečné pro hladké dokončení projektu“, sdělila pražská kancelář KHNP.

Ať bude vítězem jaderného tendru EdF či KHNP, bude jeho 100% odpovědností na základě vlastního projektu postavit a uvést jadernou elektrárnu do provozu. Podle účetní metodiky Mezinárodní agentury pro energii (MAAE) zahrnují tzv. overnight cost (jednodenní náklady) na jadernou elektrárnu přímé náklady spojené se zařízením, konstrukcemi, instalací a materiálem, dále nepřímé náklady spojené s inženýrskými, stavebními a řídicími službami a také doplňkové náklady, jako jsou náhradní díly, náklady na nepředvídatelné události a pojištění. Vlastník elektrárny nese kapitálové náklady na investici a náklady na servis. Celkové náklady na jadernou elektrárnu zahrnují tzv. overnight cost, eskalační náklady (zvýšení cen zboží a služeb v důsledku inflace) a kumulované úroky během výstavby (interest during construction) včetně úroků z kapitálových investic.

Premiér Fiala slíbil příjemné překvapení

Když se v Česku veřejně diskutuje o ceně nových jaderných bloků, padají hororová čísla, které zcela záměrně zastírají rozdíl mezi tzv. overnight cost až po celkové náklady na zajištění kapitálu pro tuto investici. Ve skutečnosti jde o špatně zakrývaný odpor proti novým jaderným zdrojům v zájmu zachování vysokých cen elektřiny a nadměrných zisků z nich, mj. z dividend ČEZ. Řečeno jiným srovnáním, když si někdo kupuje dům, na jeho fasádě není vyvěšena cena včetně úroků z hypotéky, která může za 20-30 let podle výšky akontace, úrokové sazby a délky splácení skutečně znamenat i zdvojnásobení okamžité ceny domu. Ale přesto se domy na hypotéky masivně stavějí a prodávají, protože je to pro majitele jasně výhodné.

Proto do budování jaderných zdrojů v řadě zemí vstupuje stát, aby svou ekonomicko-politickou silou zajistil co nejvýhodnější financování. Zcela zásadní rozdíl u jaderné elektrárny je v tom, že ihned po dokončení začne na sebe výrobou elektřiny vydělávat a za 100 let plánované produkce je to mimořádně atraktivní a vysoce návratná investice s bonusem zajištění bezemisního provozu a také dekarbonizačních cílů České republiky. Odpověď ohledně správnosti budování nových jaderných zdrojů dala investorská analýza prestižní americké Bank of America s jejím světově nejuznávanějším investorským fondem: jádro je podle ní nejčistší a s ohledem na životnost a veškeré náklady nejlevnější zdroj energie. Ostatně, předseda vlády ČR Petr Fiala po seznámení se s dosavadními výsledky tendru prohlásil, že z hlediska ceny nových reaktorů „bude veřejnost příjemně překvapena“. Média premiéra citovala, že díky úsporám z rozsahu by došlo k úspoře nákladů až o 25 %.

V jaderné energetice se kompromisy nepřipouštějí

Dilema, zda české jaderné zdroje postaví Francouzi či Korejci, vláda ČR nepochybně rozsekne letos v červnu. Kdyby se ale zvažovalo, zda český nedostatek pracovníků, známou laxnost, nadmíru improvizace či dokonce švejkování má v podobě nesmírně náročné výstavby jaderných elektráren zvládnout lépe charakter francouzských či korejských manažerů, názor se kloní k proslulé korejské tvrdosti. Při plném respektu k naší oblíbenosti „sladké Francie“. V řadě zemí je známo přísloví, že stejně jako olivy vydají ze sebe to nejlepší, když je dají do lisu, totéž platí zhusta pro lidský potenciál. A v jaderné energetice se kompromisy nepřipouštějí.

Převzato z ekonomického portálu Svět hospodářství.