Ve svém základním materiálu „Identifying Europe’s recovery needs“ ze dne 27.5.202 Evropská komise rozdělila členské země na 3 skupiny:
S – většinou - nejzadluženější země,
H – většinou - země s vysokými průměrnými mzdami
E – většinou - země z východní Evropy

Rozhodující je tzv. „Alokační klíč“, podle kterého EK přidělovala prostředky ve výši 750 mld. EUR. Podle tohoto „alokačního klíče“ je zcela mimořádný podíl Itálie a Španělska, které ze společného dluhu EU odebíraji prostředky ve výši cca 40 %, tedy 300 mld EUR. Na zbylých 25 členů tedy zůstává pouhých 60 % z této částky. Následuje Francie s „AK“ 10 bodů, a tím je polovina částky 750 mld „odčerpána“.

Skupina S – 5 členských zemí EU (je jich ve skutečnosti 6, ale jedním z nich je maličký a po uši zadlužený Kypr, který však přesto má průměrnou mzdu převyšující všechny východní členské země EU. Podobná situace je u všech nejvíce „zadlužených“ zemí).

Skupina nejvíc zadlužených v EU, které mají tzv. „Alokační klíč“ (AK) nad úrovní 4 bodů (Česko a všechny země z východní Evropy mají okolo 1,5 bodu), mezi nimiž 2 země mají „alokační klíč“ kolem 20 (!) bodů (Itálie a Španělsko – obě země přitom mají o 50% vyšší průměrnou mzdu než Česko). Další zadlužené země v této skupině jsou Řecko („AK“ 5,8 bodů) a Portugalsko („AK“ 4,2 bodů). K těmto zemím přičtěme Francii („AK“ 10,4 bodu, skupina „H“) a Německo („AK“ 6,9 bodu, skupina „H“). Podle rozdělovacího „AK“ klíče, Francie obdrží 78 mld EUR a Německo 52 mld EUR.

Dostaneme skupinu, jež z celkového objemu zadlužení EU 750mld EUR odebere 510 mld. EUR (víc jak 68 %). Tato skupina 6 „zadlužených“ a „2 prominentních“ zemí (280 mil. ob.) odebere z celkového „obřího“ dluhu (z celkových 750 mld EU) cca 510 mld EUR.

Na tom, že se tyto země zadlužily, mají podíl především štědré důchody, které tyto státy vyplácejí svým občanům v rámci penzijního systému a také vysoké průměrné mzdy, placené státním zaměstnancům.

Je to prastará moudrost rozpočtáře – „vždy je to o důchodech...“ Jde o částky, o kterých si naši důchodci a naši státní zaměstnanci (vzpomeňte vždy na sestřičky a na učitelky) - mohou nechat jen zdát. A to stále mluvíme o dluhu EU, který bude garantován – rukou společnou a nerozdílnou - všemi členskými zeměmi EU.

Z tohoto pohledu na rozdělování podle „alokačního klíče“ Evropské komise jednoznačně vyplývá, že čím více se země „zadlužila“, tím udělala lépe. Tak vypadá boj proti „zadlužování“ Evropské unie v podání Evropské komise?

Ale zpět k „obřímu“ dluhu - na zbytek „společenství“ tedy zůstane 240 mld. EUR.

Skupina „H“ – 10 zemí - 54 mld EUR
Ani do této skupiny se nedostala žádná země z východní Evropy. Všechny tyto země se vyznačují vysokou průměrnou mzdou – všechny jsou vysoko nad 2 000 EUR/měsíčně (oproti průměru 800 EUR/měs na Východě), a rovněž nejsou zasaženy extrémním zadlužením. Jak jsme uvedli, z této skupiny vyjmeme Německo a Francii, protože ty mají velmi vysoké „alokační klíče“ - Francie – 10,4 bodu a Německa – 6,9 bodu, a započítali jsme je již dříve – v první skupině. Skupina „H“ (bez N a Fr) představuje cca 65 miliónů obyvatel a obdrží 54 mld. EUR.
510 mld + 54 mld = 564 mld EUR - mezisoučet
750 mld - 564 mld = 186 mld EUR – částka pro skupinu „E“ - východ Evropy.

Zbývá tedy skupina „E“, jež podle klíče „AK“ má obdržet 186 mld. EUR.
Zde však dominuje Polsko (skupina E, rovněž s vysokým klíčem „AK“ - 8,6 bodu a částkou 65 mld. přidělených prostředků)

186 mld – 65 mld = 121 mld EUR

Takže z onoho „obřího“ úvěru, ke kterému se společenství EU má zavázat, na tzv. zbytek Evropy (bez Polska, jde o 11 zemí většinou z východní Evropy, HDP 963 mld EUR, 64 mil obyvatel), zemí, které se nedostaly do exklusivního výběru Evropské komise - podle jejího „alokačního klíče“ - zůstává 121 mld EUR.

Nejde však v žádném případě o „boj proti corona krizi“.

• Evropská komise tvrdí, že celý „dluhový balíček“ je „samofinancovatelný“.
• Evropská komise odhaduje se, že do roku 2030 bude průměrný poměr dluhu k HDP v EU o téměř 3 procentní body nižší než ve výchozím scénáři.
• Evropská komise odhaduje, že členské státy s podprůměrnou úrovní HDP na obyvatele zažijí největší podporu hospodářské činnosti ve střednědobém horizontu. To znamená, že po středně-dobém horizontu se zatím neví?

Ale především to znamená, že uvedená suma, jíž chce Evropská komise zadlužit členské staty EU, nemá nic společného krizí Covid 19, ale jde jen o „vyrážení klínu klínem“. Jde o vyražení klínu již dávno „zadlužených zemí“ novým „klínem“, který bude „garantován“ nejen těmi zeměmi, jež se ocitly v dluhu, ale garanci tentokrát poskytne celé společenství Evropské unie.

V této „kosmetické“ změně je celý „kadlub“ problému. Máme se stát spolugaranty dluhu zemí, které nehospodařili úsporně.

Kde je změna uvnitř EU, aby se podobná krize – a teď mluvím o zadlužování, a nikoliv o „corona“ krizi – neopakovala? V návrhu Komise není nikde ani stín po vnitřních reformách uvnitř EU. Dokonce nic jako „dluhová brzda“, což před deseti lety měl být mechanismus ESM, se v novém návrhu „zadlužení“ neobjevuje. Není to dlouho, co jistý člen z obnoveného „NERVu“ doporučoval mechanismus ESM jako „dluhovou brzdu“. Jsem zvědav, s čím přijde dnes...

Vše má běžet dál, nikde ani stín politické, natož ekonomické reformy, vše jako dřív, tzn. že i příští zadlužování na sebe nenechá dlouho čekat. Evropa si má vzít „obří“ dluh – aby oddlužila 6 nejvíce zadlužených zemí. Pardon – nikoliv „oddlužila“, ale aby jim poskytla „překlenovací úvěr“, na jehož financování se však tentokrát budou podílet všechny evropské země.

V žádném případě nejde o řešení „Corona“ krize.

Kde jsou specialisté z naší „centrální banky“? Nikde jsem neslyšel, že by v této "dluhové krizi", kterou vyvolala EK, poskytli své stanovisko...

Obracím se s výzvou na toho pána, který si udělal ze svolávání „demonstrací“ živnost. V tuto závažnou chvíli odvolání nějakého ministra či nějaká „domnělá“ práva, jež hodláte „bránit“ - v tuto osudovou chvíli tyto věci hrají až druhořadou roli.

Dnes se hraje o vaši budoucnost. Přitlačte premiéra Babiše ke zdi a dejte mu jednoznačný mandát – dovolím si odvolat se na pana kancléře Sebastiana Kurze a budu citovat pana europoslance Alexandra Vondru:

1. Společně s Rakušany, Holanďany, Dány a dalšími řekněte ANO pomoci v nouzi, ale řekněte NE společným dluhům.
2. Odmítněte společné daně.
3. Zelené financování v omezené míře a za podmínky, že se zvýší objem v JTF (Just Transition Fund) a hlavně - vláda se s komisí musí dohodnout na financování jaderných bloků.

Milí „Chvilkaři“, je to vaše budoucnost.