Ve svém základním materiálu „Identifying Europe’s recovery needs“ ze dne 27.5.202 Evropská komise rozdělila členské země na 3 skupiny:
S – většinou - nejzadluženější země,
H – většinou - země s vysokými průměrnými mzdami
E – většinou - země z východní Evropy

Rozhodující je tzv. „Alokační klíč“, podle kterého EK přidělovala prostředky ve výši 750 mld. EUR. Podle tohoto „alokačního klíče“ je zcela mimořádný podíl Itálie a Španělska, které ze společného dluhu EU odebíraji prostředky ve výši cca 40 %, tedy 300 mld EUR. Na zbylých 25 členů tedy zůstává pouhých 60 % z této částky. Následuje Francie s „AK“ 10 bodů, a tím je polovina částky 750 mld „odčerpána“.

Skupina S – 5 členských zemí EU (je jich ve skutečnosti 6, ale jedním z nich je maličký a po uši zadlužený Kypr, který však přesto má průměrnou mzdu převyšující všechny východní členské země EU. Podobná situace je u všech nejvíce „zadlužených“ zemí).

Skupina nejvíc zadlužených v EU, které mají tzv. „Alokační klíč“ (AK) nad úrovní 4 bodů (Česko a všechny země z východní Evropy mají okolo 1,5 bodu), mezi nimiž 2 země mají „alokační klíč“ kolem 20 (!) bodů (Itálie a Španělsko – obě země přitom mají o 50% vyšší průměrnou mzdu než Česko). Další zadlužené země v této skupině jsou Řecko („AK“ 5,8 bodů) a Portugalsko („AK“ 4,2 bodů). K těmto zemím přičtěme Francii („AK“ 10,4 bodu, skupina „H“) a Německo („AK“ 6,9 bodu, skupina „H“). Podle rozdělovacího „AK“ klíče, Francie obdrží 78 mld EUR a Německo 52 mld EUR.

Dostaneme skupinu, jež z celkového objemu zadlužení EU 750mld EUR odebere 510 mld. EUR (víc jak 68 %). Tato skupina 6 „zadlužených“ a „2 prominentních“ zemí (280 mil. ob.) odebere z celkového „obřího“ dluhu (z celkových 750 mld EU) cca 510 mld EUR.