Zato se dobře dodnes ví, že sociologie byla u nás i přes masarykovskou tradici v padesátých letech považována za tzv. pavědu. V roce 1965 vychází u nás v nakladatelství Orbis kniha Zygmunta Baumana nazvaná prostě Sociologie, což byl překlad jeho polské knihy z roku 1963 Zarys socjologii zagadnienia i pojęcia. Polsko mělo ve společenských vědách před námi tehdy určitý náskok a naši někteří filozofové se „přeškolovali“ začátkem šedesátých let na sociology. Polští sociologové v čele se Zygmuntem Baumanem byli pro československé kolegy (Urbánek, Petrusek, Šiklová, Marušiak a další) dobrými rádci.

Tenkrát Bauman, ještě před emigrací z Polska, stanovoval základy soudobé sociologie, a to na bázi tehdy běžně užívané marxistické filozofie. Od té doby se sociologie stala významným vědním oborem v celém východním bloku a zásluha na tom patří především Baumanovi. Sociologie byla u nás ustanovena jako obor v roce 1965, kdy vznikla její katedra na Filozofické fakultě v Praze. Od té doby je sociologie i u nás uznávána jako vědní obor sloužící k pochopení změn ve společnosti. V tomto chápání byl Zygmunt Bauman mistrem, vysloužil si světovou slávu a ještě za svého života se stal klasikem sociologie dvacátého století. Svojí znalostí však dokázal i přes svůj pokročilý věk, což je obdivuhodné, vidět dále do rodícího se jednadvacátého století, když popsal to, kam společnost směřuje. Tím je myšlen ve světě jeho známý pojem „tekutá modernita“, kterým vysvětluje proměny současné společnosti. Naše doba je podle Baumana „tekutá“, neboť je velmi proměnlivá, ale také silně individualizovaná, konzumní a globalizovaná. To, co bylo dříve na vrcholu společenského systému jakoby „steklo“ do společnosti, z makroúrovně se vše rozplývá do mikroúrovně našeho soužití. Základní jeho myšlenkou, ze které mnozí myslitelé dnes vycházejí nebo naopak ji kritizují, je teze, že prostor postupně dnes ztrácí svoji hodnotu, zatímco hodnota času se zvyšuje. Člověk se dnes může velmi rychle dostat na druhý konec světa. Tato skutečnost podle Baumana mění a determinuje ekonomické chování individua.

Bauman k Evropě a EU

Z hlediska výše uvedeného se podívejme, jak v jednom ze svých posledních rozhovorů pro španělský deník El País chápal Zygmunt Bauman současné politické problémy Evropy.

Popsal jste „nerovnost“ jako metastázu. Ohrožuje to demokracii?