Já osobně jsem druhou dávku očkování již absolvoval. (Napsal jsem úmyslně osobně. Naši slavní a nejslavnější, když jim položíte otázku, začínají slovy: "Já osobně". Zajímalo by mě, jak to vypadá neosobně? Šlo by se nechat očkovat neosobně?) Druhou dávku jsem dostal v červnu. Od té doby mám obrovské zdravotní potíže. Doktoři mi říkají, že to může trvat půl roku i více, než příznaky pominou. Je to strašné. A nikomu bych to nepřál. Ani mému sousedovi, který mi otrávil psa.

Začíná to ráno - křečemi v břiše. Trvají zhruba jednu hodinu. Potom to přestane. A přijde nesnesitelná bolest na prsou. Když přestane, začne mě bolet v zádech - v oblasti ledvin. Jako při ledvinové kolice. Když to přestane, začne mě nesnesitelně bolet pravé zápěstí. Jako když ho mám zlomené. Potom mě začnou bolet obě kolena. Tak strašně, že se nepostavím na nohy. A každý pohyb nejen práce, ale i samotná chůze, mě unaví tak, že se mi i špatně dýchá a musím odpočívat. Podle doktorů mi plíce fungují jen na 75%. Mám také tzv. mozkovou covidovou mlhu. Od června jsem hrozně unavený. Prospím celé dny. I noci. Každá sebemenší práce mě rychle unaví. A bolí mě všechny klouby. A tak si říkám, jestli v očkovacím centru nespletli vakcíny. A nenaočkovali mě sérem na práci. (To byl pokus o "šibeniční humor".) Ale podle lékařů je prý dobře, že se bolest "stěhuje" po celém těle. Horší by prý bylo, kdyby zůstala na jednom místě.

Ještě jsem zapomněl, že mám absolutní nechuť k jídlu. Přímo odpor. Jen na jídlo pomyslím, chce se mi zvracet. Syrové maso mi nevadí - dívat se na ně. Ale jak vidím vařené, dušené, pečené nebo smažené maso, je mi špatně. Fuj!! Jeden doktor se mě ptal, jestli nejsem anorektik. To bych ale měl právo na zápis v Guinnessově knize rekordů. Jen tak se asi nevidí stodvacetikilový anorektik. I když skoro vůbec nic nejím (a když tak velice málo) nehubnu. Jak říkal Menšík: "Jestli nasávám falešný vzduch nebo co?"

V současné době se to již začíná zlepšovat. Bolesti jsou menší. Ale dnes si říkám: "Stálo to za to?!" Podle některých "odborníků" prý zhruba za půl roku po očkování se ztrácí imunita. Jak to tedy vlastně je? Skutečně je očkování nutné? Podle mne rozhodně je. I kdyby se očkováním zachránilo osm lidí z deseti. Už to je obrovský úspěch. Ale je nanejvýš nutné, aby bylo dobrovolné. A aby se neočkovaní nestavěli "na pranýř". Stejně tak i respirátory. Nikde se ale neuvádí statistika, kolik lidí na následky očkování zemřelo! I když je stará pravda, že statistika je přesný součet nepřesných údajů.

Když jsem měl vyplnit dotazník SUKL, v polovině jsem toho nechal. Na můj mail mi odpověděli, že mi pomohou. Namailovali mi ale to samé. A tak nejsem veden ve statistice těch, kdo mají po očkování komplikace. Stejně asi jako stovky dalších. Znovu musím zdůraznit, že coronavirus je nová pandemie. Se kterou nejsou žádné zkušenosti. A tak se, v současné době, musí postupovat metodou pokusu a omylu. Že jsme, v podstatě, pokusní králíci? No a co. Nějak se začínat musí. Ale někoho přímo obviňovat? Propagátoři i odpůrci covidových opatření by měli zasednout "ke kulatému stolu". Aby si (v klidu) ujasnili své názory a argumenty. Ale - a to především - by se měli dohodnout na společném postupu. Za to jsou přece placeni. Mají pracovat pro blaho republiky! Pro blaho lidí! A ne předvádět, kdo se dovede více hádat a dávat plekance!

Žijeme v jednom státě! A snad nám - nebo alespoň některým z nás - záleží na dalším osudu Čechů. Pandemie je tu již skoro dva roky. Proč se ještě nenašlo řešení k jeho likvidaci? Stále více se ozývají hlasy, že byl covid uměle vytvořen. Tomuto názoru byl nahrávala i skutečnost, že virus mutuje. Mutoval snad virus neštovic? Nebo moru? Naši předkové prohlašovali, že komety věští války nebo epidemie. Je zajímavé, že covid se na zemi "objevil" po průletu vesmírného návštěvníka Oumuamua. Skutečně to "jen" věští? A nebo nám tu "zanechávají" vesmírné "dárečky"?!

Miroslav Josef Bezecný, redaktor a publicista