Tento odhad je odvozen od zaměření nepostoupivších kandidátů, kde možná jen někteří voliči p. Bašty mohou přispět hlasy p. Babišovi, ale jinak ti ostatní buď nepůjdou volit, protože nedají hlas nikomu jinému než svému favoritovi, nebo když půjdou, dají hlas p. Pavlovi. Procentní poměry jsou zřejmé, a pokud se p. Babišovi (a jeho týmu) nepodaří přivést k volbám více než deset procent nevoličů v prvním kole, bude „vymalováno“.

Ještě je jedna malá šance pro Babiše, když se podaří ovlivnit prvovoliče, a to návodem k neúčasti, anebo třeba něco jako hrozba od gen. Pavla s posvěcením povinné základní voj. služby, třeba na půl až jeden rok (a že o tom už byla v parlamentních kuloárech řeč!).

Z diskuse na různých portálech je patrné, že mnozí "mají" životopisy Pavla a Babiše v malíku; rozumné úvahy, proč toho ano a druhého ne, jsem se však nedočkal. Určitě je poněkud nevypovídající hodnotit, kdo byl více komunistický, i když u Babiše, při jeho zájmu pracovat v zahraničním obchodu, byl kontakt s komunistickou mašinerií vynucen, u Pavla zůstává otazník nad jeho působením ve funkci i po roce 1989 včetně jeho náplně.

Rozhodnutí o volbě, komentované nějakým krátkým heslem, je vždy zkreslené. Jeden tíhnul k lukrativním kariérním postům, druhý se zase vrhl na byznys. Vyhodnotit z toho, kdo má více plus bodů, bude obtížné a volit srdcem je také ošidné.

Tím asi nejpříhodnějším posouzením, koho volit, bude jednak zjištění, spíš vydedukování, jaké jsou jejich skutečné názory na otázky doby, a to z jejich odpovědí a i nedávných postojů, což je velmi těžké. A dále z názorových pohledů do budoucích časů, kdo má předpoklady být více užitečný pro dobré postavení státu ve světě a kdo bude více přínosný pro dolních deset milionů.

Nerozhodní voliči čekají na nějaký předvolební impuls, podnět, nebo taky „bombu“,,jako třeba těsně před volbami na tehdejšího předsedu ČSSD Paroubka, lež z Kubiceho zprávy, že je pedofil a pod., což ovlivnilo tehdejší volby, ale je to velké svinstvo a nemělo by být ve hře. Čekat do posledních hodin je z těchto důvodů velmi ošidné, ale přece jen přesto jít s určitou obrněností je pořád lepší (i při menší odpovědnosti k odpovědné volbě), než zůstat sedět doma na zadku. Z posledních vyjádření kandidáta Pavla lze konstatovat, že si moc nepolepšil; spíše naopak. Trefovat se jen tak do mluvčího prezidenta pana Ovčáčka bylo malé; zvláště když předmětem byla Ovčáčkova víra v Boha, což je velmi osobní. Vím, nabádat k násilí je jasné rouhání se, ale jestli má „padnout ta na sále“, tak tady je příjemce jasný, a to na celou hu… tvář.

Daleko horší a silně pokrytecký prohřešek si „vyrobil“ Pavel uctěním Palachovy památky, tedy toho, který krajním způsobem protestoval proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, a také proti smířlivému, až netečnému postoji obyvatelstva, které chtěl svým činem k nesouhlasu vyburcovat. Palach se musí v hrobě obracet, když ho jde uctívat ten, který vstup odsouhlasil. Nedá se vyslovit nic příhodnějšího než pokrytec, pokrytec, pokrytec… Určitě bylo pro něj lepší se neangažovat.

Závěrem si dovolím malý postřeh. Jestliže mám v druhém kole svého kandidáta, nemusím zrovna pořádat oslavné ohňostroje, ale určitou spokojenost a nadšení bych očekával. Ne že by nebylo vůbec nic, ale ticho po pěšině od pětikolky je příhodnější termín. Co je slyšet a co je mnoholeté téma, je v různé podobě omílaná mantra “antibabiš“. Nevím, jak to ti nerozhodní berou, neb jim je to určeno, ale mně se to jeví jako přebrané zboží v bazaru.

A na úplný závěr. Mohlo by se zdát, že s Babišovou fotkou každý večer usínám, ale pravda je jiná. Je dost podobná volbám v minulosti. Nebude to podle titulku, neb srdce někdy zklame i při vstupu do manželství, ale s výhledem do časů příštích - doporučuji volit menší zlo.