Domnívám se totiž, že Rakušanová si pustila hubu na špacír spekulativně v době, kdy jsou lidé a orgány státu zaneprázdněny covidem a zhoršující se ekonomikou, to vše podtrženo novou vládou s desítkami lidí na nových postech. O to je její prohlášení větší podraz. Ano, být sudetoněmecký stratég usilující o navrácení majetku, vybral bych si právě takový čas, kdy denní starosti zastíní do nebe volající nehoráznost a jen těžko lze tuto mínusovku zařadit do pořadí důležitosti. To vše podtrženo rozjitřením vztahu s Německem v řadě oblastí, když právě Německo je náš nejdůležitější ekonomický soused.

Rakušanová nespadla z Měsíce a určitě je moc dobře seznámena s celou problematikou kolem odsunu sudetských Němců do „říše“, po které v třicátých létech tak hlasitě volali. Když ve své výzvě použila pro zrušení dekretů výraz „odplevelení“ Sbírky zákonů, pak je zcela adekvátní ji, jako personu, vyhodit jako plevel do novinářského směsného odpadu.

Zcela přirozeně se do popředí dere otázka, proč s tímto návrhem nepřišla před mnoha lety, kdy byla aktivní novinářkou v českém prostoru na plný úvazek? To by ji asi celá politická scéna (možná kromě lidovců) sežrala po obědě. Bylo by jistě zajímavé zvědět, co způsobilo ten názorový posun; že by se až teď projevil dlouhodobý pobyt v Mnichově, kde rovněž sídlí vedení sudetoněmecké organizace? A nebo byl její návrh, kterým se „odepsala“ z kladného vnímání u většiny občanů ČR, podepřen něčím hodnotně zajímavým?

V každém případě se domnívám, že poslala své svědomí na pastvu a nebo do hospody. Jako bodyguarda s ním poslala své češství, aby doma neotravovalo se zvednutým ukazováčkem.

Shrnuto, podtrženo: svědomí pryč, češství v nemilosti, Havel se v hrobě obrací, cože si to hřál na prsou za zmiji a býv. kamarádi ze Svobodné Evropy, jsou-li ještě naživu, jsou ve stavu „štronzo“ – tedy zcepenělí z toho, proč má Liduška potřebu na stará kolena lézt Sudeťákům do zadku!