Takže občan – jedinec bez stranické podpory nemá skoro žádnou šanci. Každý občan může volit kohokoliv z těch, kteří projdou na kandidátky, a udrží-li jazyk za zuby, tak i bez následků. Například, když jsem volil jiného prezidenta, než má známá, tak ta od té doby se mnou nemluví. Nebo se na mne za mou volbu může naštvat zaměstnavatel.
Vliv na volitelnost má i různá velikost krajů a volebních okrsků.
Důležité je, aby volební strany měly stejné podmínky ve volební kampani. A to zdaleka nemají. Problémem jsou například finance na kampaň. Omezena je jen nejvyšší částka a jinak nic. A tak v některých volbách (např. jedny volby do Senátu na Liberecku) jsou dosažené výsledky přesně v pořadí podle množství peněz investovaných do kampaně. Nejbohatší často vyhrává. A to je dobře? Nejde potom o „korunovou demokracii“ ?
V ekonomice jsou kartelové dohody zakázané. Proč nejsou z podobných důvodů zakázány koalice politických stran? V Ústavě se píše o volné soutěži politických stran. Jakápak je to volná soutěž v rámci koalice? A ještě další nešvary musím zmínit. Co má společného s volební demokracií koaliční „vyšachování“ vítěze voleb? Vždyť vítěz reprezentuje vůli největšího počtu voličů! Nebo proč strany, kandidující jako koalice, po volbách spěchají vytvořit opět samostatné stranické kluby, a ne jeden klub, tak jak kandidovaly? Zase ty peníze!
Dalším „záhadou“ jsou volby a média. Ani veřejnoprávní média nepostupují vždy férově. Podle různých předvolebních průzkumů vyberou pro závěrečné diskuse jen ty nejvíce preferované strany, obvykle překračující 5 % potenciálních hlasů. Jiné strany pak mají „smůlu“! Proč nemohou být televizní debaty postupně pro několik skupin různorodých stran, tak aby se dostalo na všechny?
V ostatních médiích jsou zase běžně preferovány ty strany, které v nich mají více placené inzerce. Že by opět peníze?
Dalším nezanedbatelný problémem budoucí úrovně vládnutí je psychická úroveň kandidátů do voleb. Každý řidič autobusu musí absolvovat psychotesty. Politici, kteří mají často násobně větší odpovědnost, ale na psychotesty nemusí. Přitom nejen psychiatři jsou proti tomu, aby v politice byli hystrioni (histrionsky zaměřený člověk nemá oporu sám v sobě, a proto ji hledá venku. U přátel, u cizích lidí, u veřejného mínění... Není si jistý sám sebou, neví, jestli jsou jeho emoce a názory v pořádku, proto stále hledá potvrzení v okolí. Chce se lidem zalíbit, i kdyby měl přitom potlačit sám sebe), narcisti a psychopati.
Problémem volební kampaně může být také nasazení UI (umělé inteligence).Vychází totiž ze všech informací, tedy i z těch, které jsou nepravdivé a protizákonné.
Prezentace stran v obcích je často také problematická. Některé obce mají pro všechny strany připravené vývěsní plochy. Ale je jich minimum. Proč toto není vyhláškou nařízeno všem obcím? A také, proč v obecních zpravodajích není dán všem stranám zdarma stejný prostor k prezentaci? To opravdu nechceme občany – voliče férově informovat? Jak je tedy zřejmé, demokratické volby je nutno u nás stále zlepšovat. Občanská společnost by se v tom neměla spoléhat jen na dobré úmysly aktuálně vládnoucí moci. A zákonodárci by se měli přestat tolik hádat, házet si klacky pod nohy, ale měli by více spolupracovat a vhodně upravit zákony, které se voleb týkají!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
