Snad nejhorší je situace v Belgii, kde má islámská politická strana za cíl ustanovení práva šária jako základního zákona země. Jinde je to Korán jako základní motto islámské politické strany, což je vedle jiného šária ve velkém. Je naprosto nepochopitelné, že takové strany dostanou glejt legálnosti.

Ve státech EU je v ústavách zakotven základní princip demokracie jako charakteristika společenského řádu a následně je v textech zákonů stvrzeno, čím je nutno se řídit, aby nedošlo k porušení (k porušování) základní listiny státu. Nejprve dám příměr pro málo chápavé politiky: když budu usilovat o přijetí do klubu přátel Sparty a uvedu, že mým jediným cílem je tento klub přetvořit na klub přátel Slávie, nebudu jistojistě přijat s výzvou k návštěvě psychiatra a možná s fyzickou pobídkou k odchodu, ať neotravuju. Když totéž učiní muslimové při založení politické strany a v základní charakteristice uvedou, že jediným ustanovením, kterým se hodlají řídit je Korán a hlavním cílem je naplnění jeho textů, nejsou vyzváni k návštěvě příslušného zdrav. zařízení, nejsou fyzicky nasměrováni k této cestě a světe div se, politická strana je zaregistrována. Tedy i přesto, že bude usilovat o výměnu demokratických pravidel a zvyklostí za ty islámské se všemi důsledky. Nenapadá mě nic jiného, než že ti politici a úředníci, kteří to dopustí a schválí, by měli být pod eskortou převezeni na uzavřené oddělení příslušného ústavu a léčeni by měli být těmi islámskými pravidly, které dali celé společnosti do vínku.

A když postoupíme z EU, která je zatím i naším přístavem, domů, do ČR, najdeme podobnou debilitu v legalizaci islámského náboženského spolku, který v žádosti o registraci uvedl, že svou činnost bude vyvíjet dle islámských zásad. A aby se vlk nažral a koza zůstala celá, spojily oheň a vodu, tedy islámské zásady a platné zákony, které (prý) hodlají dodržovat. Stejnou abnormalitu v existenci islámských politických stran chtěl u nás nastolit nově zvolený předseda pražské obce p. Kušnarenko, ale neodhadl, že česká společnost ještě není tak západně otupělá a raději byl rychle odejit, než aby se reflektor nechtěného zájmu veřejnosti zacílil na muslimy jako takové.

Aby bylo zcela jasno, proti čemu se tak striktně vymezuji, je fakt, že židle kolem jednacího stolu, na němž leží nevyřešený rozpor mezi evropským právem a islámem, reprezentovaným Koránem, Sunnou a případně hadísy, jsou dlouhodobě trestuhodně prázdné. Pokud neexistuje Kodex – deklarace – závazná pravidla evropských muslimů, která by mohla bez „ujmy na zdraví“ obou sedět na klíně demokratických zákonů, kterými se současná společnost (alespoň na papíře) řídí, je trestuhodné souhlasit s přítomností islámu v evropském prostoru.

I ten, dle mého nejinteligentnější muslim v Česku, Hatem Berrezouga, který měl snahu něco podobného vytvořit, neuspěl a pro kritiku do vlastních řad byl jako bloger z iDnes vyhozen (zrušený účet). Nebyl první; od nástupu p. Bangy na místo hlavního administrátora (cenzora) bylo odejito více blogerů, píšících o islámu. Cenzura a autocenzura, i to je už realita v ČR, a proto nelze v této souvislosti nezmínit nezastupitelnou úlohu Parlamentních listů, které dávají prostor všem názorům, při dodržení zákonného rámce.

Všechny omluvné teze ve prospěch islámu, často od stolků z pražské kavárny , ale také z řad umělců a nebo některých akademiků, jsou polopravdy a lži. Nelze třeba tvrdit, že islám je 600 let ve vývoji za křesťanstvím; to se vyvíjelo v úplně jiném prostředí než prvních 600 let islámu. A hlavně později měl islám mnoho příležitostí nasát nové poznatky, ale to on ne; 1400 lpí na zastaralých středověkých textech, které dodnes legalizují zrůdné kamenování v např. Pákistánu nebo masové popravy v Saudské Arábii (naposled 37 naráz popravených za nesmyslná obvinění).

Veškeré nicnedělání současných elit na všech úrovních, nicnedělání násilí odsuzujících muslimů, naopak agresivita radikálů včetně muslimské migrace, k tomu již postupné vyklízení pozic z demokratických zásad v záp. zemích při ustupování muslimským požadavkům s neřešeným již zmíněným rozporem mezi islámem a platnými zákony, to vše a další může vézt k jedinému, vlastně ke dvojímu: na nátlak ještě stále většinové populace totální zákaz islámu jako nepřátelské ideologie – bez krve se to asi neobejde, a nebo k rezignaci (možná při lokálních násilných protestech) a k předání správy nad evropským prostorem (cca třeba za 50 let) muslimům.

Východisko z tohoto mrtvolného ticha vidím jediné: dát na pořad jednání sněmovny zákaz islámu jako takového. Věřím, že to by mohlo přimět muslimy k zasednutí k osiřelému kulatému stolu a konečně jednat o principiálních otázkách. Už aby to bylo!