Určitě je dobré si jednotlivosti co nejpřesněji pojmenovat, neb vědomí (pocit), že mám přehled a případně znám řešení, uklidňuje. To platí i v případě, že nemám možnost věci měnit a nebo výsledek vlastního úsilí je nejistý. Za mně příkladem je můj minulý článek o neúměrné čekací době na prodloužení platnosti řidičského průkazu centrálně v Praze na Pankráci.

A určitě je dobré si jednotlivosti tvořící souborně blbou náladu pojmenovat. Za sebe to zkusím heslovitě s krátkým komentářem. Určitě je více skutečností, než zde vyjmenuji, ale samozřejmě i v mysli se řadí dle důležitosti. Paradoxně pro někoho může být otravný soused vážnější téma, než třeba drahé potraviny. To je parketa, kdy ani sebelepší psycholog nemá v ruce univerzální radu.

Moje pořadí, kdy samozřejmě body vzdálenější od těch prvních mohou své místo snadněji měnit a nebo mají stejnou důležitost.

1) Válka na Ukrajině mně irituje nejen svou drastičností, ale skoro stejně až záměrně špatnou informovaností. Jednostranný protiruský výklad, nepřipouštějící ukrajinské máslo na hlavě, které mělo spoluúčast na zahájení válečných operací je až směšný, komický, dá-li se u tisíce mrtvol takový výraz vůbec použít. Naprosto to nesnižuje ruskou vinu, že před použitím vojska nedali přednost široké mezinárodní účasti na řešení i s možností poukázat na ukrajinské „minely“. Ale určitě by to nemělo dopadnout tak, jak u Minských dohod, o kterých „mamá“ Merkel prohlásila, že byly uzavřeny jen jako časový odklad pro přípravu ukrajinské armády. A už vůbec v informovanosti chybí americký podíl na vyhrocení situace.

2)  Hned v zápětí a s válkou související je neutěšená situace v ČR. Nejde jen o sníženou valorizaci důchodů, o nedostatečnou podporu rodin s dětmi nebo o naprosto hloupou politiku státu stran ČEZu a el. energie. Vedle vysoké inflace a neřešené lichvy v cenách zboží je vládní výsměch všem, kdož mají hluboko do kapsy, navýšením platů politiků nebo i neúměrná – vzhledem velikosti státu – podpora Ukrajiny plus třeba avizovaný nákup amerických stíhaček F35, atd., atd.

3) S tím souvisí na řadě postů personálně slabá vláda a aby toho nebylo málo, přehlížení českých zájmů a poklonkování těm za mořem, kde by si mohli vzít příklad, že téměř ve všem se sledují „americké zájmy“! Ve stejné řadě stojí až patolízalství vůči EU, kde lídrovi nejde o prospěch celé Evropy, ale o německé zájmy.

4) V neposlední řadě je až sebevražedné, že nám již mnohé v té naší české kotlině nepatří. Vina vlády je jen v neschopnosti tomuto trendu zabránit, ale s nalitím čistého vína je nutno přiznat, že větší díl neleží na Fialově partě, ale na vládách  předešlých. Když už není centrálně zabráněno rozprodání strategických sítí, padá největší díl viny na místní samosprávy, které s vidinou krátkodobých zisků by prodaly i nos mezi očima. A už vůbec je neúnosný prodej obecní půdy do cizích rukou, viz. např. Arabové na Teplicku a další.

5) To „nebo“ z titulku avizuje možný státní bankrot, pokud zadlužování bude pokračovat (i přes „utřenou hubu důchodcům“) stejným tempem z posledních let, tedy v několika stamiliardách korun ročně.

Veškeré názory a válečné informace blednou vedle záměru Ukrajinců, použít několik set dronů s dlouhým doletem k útoku na Moskvu. Doufám, že již v těchto chvílích tento záměr Američané (kteří tak jako tak na ukrajinské straně silně působí) Zelenskému rozmlouvají, neb i laik si umí představit, jak demonstrativně Rus ještě nepoužitými zbraněmi velké síly odpoví.
S určitým potěšením zaznamenávám z různých stran, i od těch, od kterých bych to nečekal, uvážlivá slova, jednak o možném způsobu ukončení střetu a dále úvahy o normalizaci vztahů s Ruskem s tím, jak tristní jsou výsledky sankcí a jak bude velmi obtížné Rusku něco diktovat.

Každá válka je zvláště pro ty tisíce mrtvých svinstvo a nejde to zakrýt vzletnými slovíčky o vlastenectví apod. Vždy to je o neschopnosti politiků se domluvit. Ovšem to nejhorší lidské bahno je v případě, když si politici tu válku (zabíjení!) přeji a naplánují. Kdo je tím plánovačem v tomto případě?