Navíc, tento úkon prováděl Ježíš svým dvanácti učedníkům; pravda včetně Jidáše, ale ke vzájemné lásce je vyzval až po jeho odchodu. Jaký by měl důvod mýt nohy třeba Římanům? Řeknete, co je to za nesmysl, ale totéž lze spatřovat, omýval-li papež nohy muslimům a to ještě ve věznici.

Co si má o tom myslet třeba matka dětí, která mezi omývanými násilníky, vrahy nebo drogovými dealery pozná toho, kdo jejím dětem ublížil?!

Není toho mnoho co dodat; prostě tenhle papež se nepovedl. Oprávněná námitka, tedy jen zdánlivě: co ty, ten napůl věřící, si drze dovoluje kritizovat chování hlavy katolické církve, když náboženské nazírání na svět jde mimo tebe? Odpověď může být na mnoho stránek, ale v podstatě je jednoduchá: papež je významná a známá osobnost a jeho názor ovlivňuje mnohé. Svým konáním se zařadil mezi některé jiné známé persony, převážně politiky, kteří, za podezřelé podpory mnohých neziskovek a k radosti přepravní mafie, prosazují multikulturalismus v různé podobě, jehož výsledkem jsou nové milióny muslimů v Evropě. Ve svém tradičním svátečním velikonočním proslovu z Vatikánu jen obecně vyzval k ukončení bojů v Sýrii a Iráku.

Nic nebylo před tím a troufám si odhadovat, že nebude ani potom. To, že se vraždí muslimové mezi sebou je jistě smutné, protože každého člověka je škoda. Ale to, že obě soupeřící skupiny – šiíté a sunnité, vyhánějí z domovů a vraždí jedna jako druhá z náboženských důvodů křesťany, by mělo papeže vyburcovat k rozhodnějším krokům na jejich obranu, než se spokojit s obecnou proklamací.

Rovněž k chování muslimů v Evropě, k nutnosti omezení provozování své víry – ideologie v plné šíři, která má jasné prvky nenávisti ke křesťanům a vůbec k demokratickému společenství, by měl od papeže zaznít názor. Mohl by to být právě on, kdo zorganizuje diskusní kulatý stůl, u kterého by se měly jak náboženské, ale i jiné rozpory vyjasnit. Je pravdou, že více je to úkol pro politiky, ale papež by mohl být významně nápomocen. Avšak tento? – asi těžko.

Rozpačitost mnohých křesťanů, když přijde řeč na papeže, je více než výmluvná. Jeho všeobjímající láska ke všem lidem nenachází mezi muslimy adresáta. A proto se křesťané, zvláště z katolické církve, budou muset spolehnout na svůj názor a zaujmout postoj, do kterého se m.j. vejde i obrana svých druhů ve víře v islámských zemích. Nechť vám ten nejvyšší vaše kroky posvětí.