Už to někdo zmínil, nic méně stojí to za zopakování: podotýkám -nejsem babišovec, ale kdyby se Babišova vláda chovala podobně jako ta dnešní Fialova, byl by určitě plný Václavák, posléze Letná a generální stávka na pořadu dne s požadavkem demise vlády a předčasné volby!

Měnit poměrně brzy po volbách vládní programové prohlášení a ústy premiéra to lživě omlouvat výrokem: „Jde o standardní poctivý a nutný proces,…“, což se vztahuje na výslovná tvrzení před volbami, že nebude se měnit hranice odchodu do důchodu, nebudou se měnit pravidla valorizace důchodů a další a další.

Přímo ukázkové hlásání polopravdy si lze vyposlechnout v pořadu V. Moravce, kde byl pan Fiala jediným hostem. Mnoho slov o nutnosti měnit pravidla v několika směrech má jeden jednotící prvek: vysoká inflace. Nebudu rozvádět všechny souvislosti, které k inflaci přes 15% vedly – podstatné je, že to je právě Fialova vláda, která měla nástroje, jak tuto inflaci zkrotit a nepřipustit tak vysoké procento.

Při Moravcově upozornění, že lze očekávat opakované demonstrace proti takovému konání vlády a případný požadavek na její odstoupení, Fiala s potutelným úsměvem připustil, že je to standardní prvek demokracie, ale že na odstoupení jeho vlády to nebude mít žádný vliv.

Bohorovnost Fialovy politologicko-profesorského postoje dokresluje konání jeho parlamentních kolegů, když proti řádu a zvyklostem sněmovny zkrátili čas i všem s přednostním právem diskutovat a také na konto fyzické obrany mikrofonu pro řečníka opozice(p. Babiš) pan Bartošek tento mikrofon vypnul, což nemá v regulích.

Bude zajímavé a do budoucna poučné, zda nově zvolený prezident pan Petr Pavel využije svého práva a neúměrné, až totalitní chování vládní pětikolky ochladí svým vetem na navrhované změny zákona. Domnívám se, že právě tato situace aktualizovala v minulosti vícekrát diskutovaný návrh na změnu prezidentských pravomocí a to přesně v duchu zmínky prezidenta Zemana při posledním rozhovoru na Primě s paní Tománkovou, že by veto prezidenta měla PS přehlasovat ne prostou, ale  kvalifikovanou většinovou 120 hlasy. Existuje ještě jedna možnost, že by měl prezident k dispozici obě varianty a sám by určil, jakou většinou je možno veto přehlasovat, ale tato varianta je skoro zapomenuta a nediskutuje se.

Vrátím-li se k základnímu tématu, všemožné kličkování p. Fialy postrádá vysvětlení, proč nečinili kroky vedoucí ke snížení inflace, byť mnohé bylo jasně řečeno. Za všechno jen příklad na snížení cen el. energie odkoupením minoritních akcií ČEZu, zrušení emisních povolenek a změnu dohody o množstevní účasti na Lipské energetické burze.

Je řada dalších možností, jak s inflací bojovat, ale to by bylo na mnoho dalších stran. Jedno je ale zřejmé: svou jistě dobrou rétorikou ve vyjadřování a solidním standardním (kravaťáckým) vizuálním projevem se pan Fiala snaží budit dojem, že je tou poslední spásou – v těchto těžkých časech – pro ČR. Trochu mu celkový obraz kazí spolubojovníci, viz. neřízená střela v čele parlamentu Markéta Adamová-Pekarová s jehlicemi na pletení v ruce, válečnice v čele min. obrany (tedy spíše války) Jana Černochová, která by nejraději na Ukrajinu přeposlala třeba i půlku rozpočtu vloženého do zbraní nebo také šéf zdravotnictví Vlastimil Válek, který nemá na svačinku a tak znova zavede poplatky u lékaře apod.

Když by to až sem, průšvihy ošlehaný občan vydržel a nepuknul negativním nadšením, jako bonbónek si může „vycumlat“, že církevní restituce jsou poctěny plným inflačním navýšením a tak jediná, přímo neesteticky zející rána jak dokořán otevřené dveře v jedoucím rychlíku, je peněženka mnohých občanů, kterým nezbývá nic jiného než důrazně zatáhnout za záchranou brzdu a Fialovu spanilou jízdu, směřující do hnoje zastavit a na čele přepřahat!